Nárůst aktivit extremistů a jejich sympatizantů potvrzuje stále větší potřebnost důsledného postupu příslušných represivních a justičních orgánů vůči těmto negativním jevům. V této souvislosti nelze opomíjet ani skutečnost, že se v průběhu roku 1998 zradikalizovali anarchisté a autonomové.
K nejzávažnějšímu narušování veřejného pořádku nadále docházelo na území ČR především v souvislosti s rasovou a národnostní nesnášenlivostí. Trestná činnost s rasovým či národnostním podtextem byla převážně páchána příznivci hnutí skinheads a i nadále směřovala především proti příslušníkům romské komunity. Ve způsobu páchání rasově motivovaných útoků byl v roce 1998 zaznamenán výrazný posun, a to ke skrytým formám. Zastírání rasového motivu bylo především patrné v mediální formě. Rovněž bylo možné zaznamenat vzrůstající míru kvalifikovanosti a konspirativnosti činnosti hnutí skinheads.
V roce 1998 na území ČR zaevidovaly kriminalistické statistiky 133 extremisticky motivovaných trestných činů, za které bylo stíháno 184 osob. Ve srovnání s rokem 1997 došlo tudíž v roce 1998 k poklesu trestných činů s extremistickým podtextem o 16,3% (-26). Mírný pokles této trestné činnosti však nelze přeceňovat, neboť jej, ve srovnání s r. 1997, doprovázely dva nepříznivé faktory. Jedním z nich byl narůstající počet příznivců extremistických skupin, druhým pak zvyšující se brutalita pachatelů. Ve srovnání s rokem 1997 došlo ke spáchání většího počtu závažných trestných činů provázených úmrtím osob, těžkým ublížením na zdraví či ohrožením na životě.
Policie ČR a další orgány činné v trestním řízení soustředily v r. 1998 svoji pozornost na odhalování a stíhání trestné činnosti páchané prostřednictvím tiskovin, symbolik a zástupných znaků. Poprvé byl v ČR odsouzen pachatel za koncipování rasistického časopisu, v souvislosti s vydáváním a rozšiřováním skinheadských časopisů s rasistickou tématikou bylo zahájeno stíhání i dalších osob. Nemalý význam měla rovněž akce Policie ČR, uskutečněná ve spojitosti s přípravami a konáním koncertu skinheadských skupin ve Šťáhlavech (okr. Plzeň-jih), kdy se jí podařilo zajistit velké množství tiskovin, hudebních nosičů, nášivek a oděvních svršků s fašistickou symbolikou. Těmito akcemi byl nastolen trend tvrdého postupu policejních složek vůči těmto jevům.
Palčivým problémem zůstávala v roce 1998 problematika postihu sdružení registrovaných u Ministerstva vnitra jejich rozpuštěním. Přesvědčení o tom, že sdružení je potencionálně schopné sledovat i jiné cíle, než které definuje ve svých stanovách, není dostatečným důvodem pro zásah do sdružovací svobody. V r. 1998, stejně jako v předchozích letech, nebyl zaznamenán případ, kdy by činnost oficiálně registrovaného sdružení odůvodňovala jeho rozpuštění.
Na základě provedené analýzy lze v obecné rovině konstatovat, že trend ve vývoji kriminality s extremistickým podtextem byl kolísavý. Zatímco v r. 1997 došlo, oproti roku 1996, k nárůstu počtu trestných činů s extremistickým podtextem, v r. 1998 se projevil mírný pokles této trestné činnosti. V průběhu roku 1996 vstupovala v platnost opatření přijatá k zefektivnění postihu trestných činů s rasovým a jiným extremistickým podtextem a počínala se uplatňovat v praxi. Z toho lze usuzovat, že v r. 1997 nedošlo ani tak k nárůstu počtu případů, jako spíše k jejich zviditelnění tím, že jim byla věnována mnohem větší pozornost a policie se jimi zodpovědně zabývala. Lze předpokládat, že efekt přijatých opatření jak represivního, tak preventivního charakteru, se plně prosadil v roce 1998. Přispěla k tomu i opatření přijatá vládou v březnu 1998 v příloze k usnesení č. 192, která se promítla do podrobnějšího monitorování extremistické scény a zvýšeného tlaku represivních složek na aktivity extremistické scény.
Tříleté zkušenosti z činnosti ustanovených policejních specialistů potvrdily opodstatněnost zavedení specializace na problematiku extremismu v rámci Policie ČR jako efektivního prostředku pro potírání extremisticky motivované kriminality. Hlavním předpokladem pro zvýšení úspěšnosti při potírání tohoto druhu kriminality je zkvalitňování řídící práce v rámci policie. I nadále je zapotřebí klást důraz na činnost specializované skupiny pro boj s extremismem působící v rámci Policejního prezidia, na personální obsazení specialistů na extremismus na úrovni krajů a okresů a na jejich úzkou spolupráci s Bezpečnostní informační službou, která jednoznačně přispívá k rozkrývání extremistických aktivit a ke kvalitativnímu zlepšení zásahů Policie ČR proti hromadným akcím s extremistickým podtextem a aktivitám jednotlivců.
Imperativem v dané problematice zůstává tvrdý postih kriminality s extremistickým podtextem s důrazem na rasově motivované trestné činy a deklarace a naplňování důsledného postupu všech orgánů státní správy vůči tomuto nežádoucímu fenoménu ve společnosti. Nezanedbatelnou součástí boje s tímto druhem kriminality je působení prevence, a to jak primární, jejíž těžiště leží v oblasti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva kultury, tak prevence sekundární, soustřeďující se na rizikové jedince a skupiny osob.