Extremismus


Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 1999 (ve srovnání s rokem 1998)

»obsah

6. Hodnocení České republiky na mezinárodním fóru v roce 1999 z hlediska kvality potírání extremismu, rasismu a antisemitismu

Na mezinárodním fóru přetrvávalo i v roce 1999 kritické hodnocení České republiky ve věci dodržování lidských práv a bylo i nadále spjato se situací romské komunity a přístupem státních orgánů k řešení této problematiky. V tomto směru přetrvávala negativní publicita romského problému.

V roce 1999, stejně jako v roce 1998, byl pokračující migrace Romů vnímán jako důsledek trestné činnosti příznivců hnutí skinheads, rasové diskriminace a zakořeněné xenofobnosti majoritní společnosti a neschopnosti státních orgánů čelit těmto negativním jevům ve společnosti. Ve výše uvedených intencích věnovala České republice rovněž pozornost zahraniční média.88 Jako závažnou je nezbytné vnímat skutečnost, že v údajích zveřejňovaných zahraničními veřejnoprávními médii, ale i oficiálními mezinárodními institucemi, bývá Česká republika opakovaně spojována s 30 rasisticky motivovanými vraždami a 1500-2000 případy rasově motivovaných útoků vedených skinheady (v uplynulých osmi letech).89 Podle údajů odboru pro lidská práva Úřadu vlády ČR se od roku 1990 stalo oběťmi rasisticky motivovaných trestných činů s následkem smrti 11 Romů.90

6.1 Hodnocení České republiky mezinárodními organizacemi z hlediska dodržování lidských práv

Jako důsledek projevů rasismu, národnostní nesnášenlivosti a intolerance v české společnosti byly v zahraničí vnímány následující skutečnosti, které se promítaly jak do jednání bilaterálních, tak do jednání v rámci mezinárodních institucí:

Poté, co v roce 1997 požádalo přes 1200 Romů v Kanadě a Velké Británii o udělení statutu uprchlíka, emigrace romských rodin pokračovala. Do konce roku 1999 byl 737 osobám (tj. 70 % žadatelů) v Kanadě udělen azyl. Dalších 171 osob požádalo o azyl v roce 1998. Počty žadatelů o azyl ve Velké Británii vzrostly i přesto, že většina žádostí byla zamítnuta. Do konce roku 1999 dosáhl počet romských žadatelů o azyl z České republiky počtu 1 790 osob (toto číslo reprezentuje pouze počet "hlavních žadatelů" bez rodinných příslušníků). Odhad skutečného počtu romských uchazečů o azyl činí 6000-7000 osob. Romové z České republiky žádali o poskytnutí azylu rovněž ve Finsku a v Belgii.91

Do Velké Británie přicházeli především Romové z Prahy, Kladna, Rokycan, Litoměřic a Ostravy; někteří žadatelé byli z Plzně, Karlových Varů, Opavy či Teplic. Hlavní příčiny jejich odchodu ze země byly: opakovaná fyzická napadení (včetně útoků vůči dětem), diskriminace ve vzdělávání, zaměstnanosti a ve zdravotní péči; diskriminace v restauracích, na diskotékách apod., nepřátelství majoritní společnosti vůči nim, nadávky, vyhrožování, verbální napadání s rasistickým či neonacistickým podtextem, včetně úmyslného ničení majetku. Jako hlavní pachatele uváděného násilí jednoznačně označovali příslušníky hnutí skinheads. Většina z nich nenahlašovala incidenty policii, neboť nevěřila tomu, že by se jí ze strany policie dostalo adekvátní ochrany. Většinou to uchazeči o azyl zdůvodňovali nemožností prokázat rasistický podtext verbálního napadání, nezájmem příslušníků policie vyšetřovat tyto trestné činy, sklonem policistů aktivně chránit či sympatizovat s pachateli těchto trestných činů. Řada z nich uváděla, že byli diskriminováni místní státní správou z důvodu svého romského původu (bytová politika, úřady práce). Někteří z nich konstatovali šikanování a diskriminaci svých dětí od spolužáků ve škole a neřešení této situace učiteli, včetně snah o přemístění dětí do zvláštní školy. Někteří uvedli, že přestěhováním do jiné části ČR nemohli svou situaci vyřešit, neboť diskriminace romské komunity je rozšířena po celé zemi. Dále uvedli, že vzhledem k tomu, že v zemích, sousedících s ČR, jsou jak skinheadi, tak rasismus, nemohli ani zde požádat o udělení azylu.

Ve dnech 20.-22. září 1999 navštívil Českou republiku zvláštní zpravodaj Komise OSN pro lidská práva pro otázky rasismu Maurice Glélé-Ahanhanzo.92 Velká pozornost byla v zahraničí věnována cause výstavby zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem - Neštěmicích.93 Poradní výbor Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin si dne 5. října 1999 v souvislosti s romskou problematikou, a to především causou Matiční ulice, vyžádal dodatečné, aktualizované informace o plnění zásad stanovených Úmluvou.

Kritickou pozornost romské problematice věnovala v roce 1999 Pravidelná zpráva Evropské komise o pokroku v přibližování k Evropské unii. V tomto směru se soustředila na problematiku diskriminace Romů v české společnosti, jejich neuspokojivé sociální podmínky, zařazování romských dětí do zvláštních škol, či na kauzu výše zmíněné Matiční ulice. Rovněž kriticky zmínila nepřiměřeně nízké sazby trestů za rasisticky motivované trestné činy.

Evropská komise proti rasismu a intoleranci (ECRI), poradní orgán Rady Evropy, zabývající se projevy extremismu, rasismu a intolerance v členských zemích ve svých pravidelných zprávách, přijala na 20. plenárním zasedání dne 9. prosince 1999 konečnou zprávu o situaci v České republice v rámci vypracovávání tzv. "good practices" či obecných doporučení.

Zpráva U.S. State Departmentu o dodržování lidských práv ve světě v roce 1999 uvedla jako přetrvávající problém diskriminaci romské komunity a násilí páchané na Romech a příslušnících dalších menšin skinheady.94 Konstatovala diskriminaci v oblasti zaměstnávání, vzdělávání, bydlení apod. Pozornost zaměřila na romský exodus a rovněž na kauzu zdi v Matiční ulici.

6.2 Aktivity Ministerstva zahraničních věcí

K výše uvedeným problémovým okruhům Ministerstvo zahraničních věcí průběžně poskytovalo zahraničním partnerům informace jak v rámci bilaterálních návštěv v zahraničí a zahraničních partnerů v České republice, tak na multilaterálních fórech v rámci mezinárodních organizací (OSN, OBSE a Rada Evropy). Potřeba zvýšené informovanosti o odpovídajících opatřeních vlády vyvstala obzvláště ve spojitosti s nárůstem romských žadatelů o azyl, ale i značně medializovanou causou Matiční ulice. Ve snaze zajistit optimální informovanost zahraničních partnerů dále vypracovalo materiály, sloužící jako základní informační zdroj o opatřeních přijímaných vládou, Ministerstvem vnitra a Policií ČR k postihu rasově, národnostně či jinak extremisticky motivované trestné činnosti a o snaze eliminovat veškeré projevy rasové diskriminace.95 Materiál "Chronologie aktivit orgánů zákonodárné a výkonné moci - romská problematika" distribuovalo Ministerstvo zahraničních věcí zahraničním partnerům přímo či prostřednictvím zastupitelských úřadů ČR.96 V rámci své činnosti, prostřednictvím zastupitelských úřadů ČR, resort Ministerstva zahraničních věcí monitoroval problematiku a trendy projevů extremismu, rasismu a intolerance ve středoevropském geopolitickém prostoru, včetně zkušeností spjatých s postihem tohoto fenoménu.97 K začlenění problematiky extremismu, rasismu a intolerance do celoevropského kontextu přispělo mezinárodní sympozium "Role policejních složek při potírání rasismu a xenofobie", na jehož uspořádání se podílel spolu s ministrem vnitra ministr zahraničních věcí.98

Ministerstvo zahraničních věcí naplňovalo v roce 1999 ve vztahu k romské problematice novou koncepci zahraniční politiky, vypracovanou v roce 1998, spočívající v europeizaci romské problematiky. V materiálu "Politika České republiky ve vztahu k mezinárodnímu (evropskému) rozměru romské problematiky (hodnotící informace)" vyhodnotilo naplňování závěrů vyplývajících z materiálu předloženého vládě ČR dne 7. října 1998, účinnost a úspěšnost opatření, která Česká republika v souvislosti s realizací nové koncepce zaznamenala na mezinárodní scéně (OSN, OBSE, Rada Evropy, EU, mezinárodní konference k romské problematice). Materiál obsahuje rovněž některé návrhy dalšího postupu ČR v oblasti její politiky ve vztahu k výše zmíněné problematice.99 Výboru pro odstranění rasové diskriminace byla předána třetí a čtvrtá periodická zpráva České republiky o plnění závazků vyplývajících z Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace.100

Pokračovala velmi úzká spolupráce s Vysokým komisařem pro národnostní menšiny a tzv. Kontaktním místem pro záležitosti Romů a Sinti, zabývajících se v rámci OBSE informacemi, které souvisejí s problematikou extremismu, rasismu a intolerance. Česká republika se podílela na jejich aktivitách, uskutečnila se řada schůzek a konzultací. Aktivní byla i při přípravě Zprávy o situaci Romů a Sinti v členských státech OBSE, vypracovávané Vysokým komisařem pro národnostní menšiny Maxe van der Stoela. Návrh konečné verze textu, zabývajícího se i problematikou extremismu, rasismu a intolerance, částečně zohledňuje připomínky a podněty České republiky.101

Usneseném vlády č. 796 ze dne 28. července 1999 vláda schválila návrh na učinění prohlášení dle čl. 14 odst. 1 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, jehož předkladatelem je ministr zahraničních věcí. V roce 2000 vyslovila s návrhem na prohlášení souhlas Poslanecká sněmovna PČR usnesením č. 925 ze dne 6. dubna 2000 a následně tak i Senát PČR usnesením č. 352 ze dne 10. Května 2000. Prohlášení bude učiněno do podzimu 2000.102

Byly podány "Úplné informace o legislativních a dalších opatření, která ČR přijala k naplnění zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin" ve smyslu čl. 25 odstavce 1 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin dne 1. dubna 1999 generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Tyto "Úplné informace" včetně "Doplnění informace o plnění zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin" podaného 3. prosince 1999 Poradnímu výboru Rady Evropy byly zpracovány na základě usnesení vlády ČR č. 809 ze dne 9. prosince 1998 a č. 132 ze dne 17. února 1999 odborem pro lidská práva Úřadu vlády ČR a zmocněncem vlády ČR pro lidská práva ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí.

Česká republika na 55. Zasedání Podkomise pro podporu a ochranu lidských práv (Ženeva, 17.-28. srpna 1999) vystoupila v rámci bodu "Prevence diskriminace a ochrana menšin" s projevem "Postavení Romů coby mezinárodní problém", který akcentoval globální pojetí romské problematiky a řešení v rámci universální mezinárodní organizace. Podkomise přijala na základě tohoto vystoupení k výše uvedenému bodu rezoluci "Prevence diskriminace a ochrana menšin" a zejména rezoluci "Lidskoprávní problémy a ochrana Romů", ve které uložila expertu Podkomise panu Yen Kam Yeung Sik Yuenovi (Mauritius) zpracovat studii na toto téma.103

Česká republika se rovněž podílí od roku 1999 na přípravě Evropské konference proti rasismu, která se uskuteční ve dnech 11.-13. října 2000 jako jedna z regionálních konferencí, předcházejících konferenci světové.104