Extremismus


Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 1999 (ve srovnání s rokem 1998)

»obsah

3. Trendy a charakteristika extremistické scény v roce 1999

3.1 Extremistická scéna na území České republiky v roce 1999 (ve srovnání s rokem 1998)8
 

3.1.1 Obecná charakteristika

Na území České republiky byly v roce 1999, stejně jako v roce 1998, zastoupeny základní extremistické směry:

Vývoj v roce 1999 plně potvrdil trendy viditelné na extremistické scéně již v letech 1998 a 1997. Česká extremistická scéna dosáhla kvalitativně vyššího vývoje, pokud jde o organizovanost a koncepčnost činnosti, více a intenzivněji se zapojila do mezinárodních struktur, její projevy nabyly na razanci. Veškeré jevy, zaznamenané v celém extremistickém spektru v roce 1998, zůstávaly v platnosti i v roce 1999.11

3.1.2 Pravicově extremistická scéna

Pro pravicově extremistické spektrum byla v roce 1999 příznačná aktivizace. Navenek se projevovala veřejnými vystoupeními, protestními pochody, demonstracemi či shromážděními.12 V čele těchto akcí stály často společně registrované organizace Vlastenecká fronta a Národní aliance, anebo se jich jejich členové zúčastňovali.13 Uvedená aktivizace spočívala i ve viditelně sílící snaze pořádat akce v Praze a vydobýt si zde patřičný prostor.14

Příznivci hnutí skinheads, kteří tvoří převážnou většinu pravicových extremistů15, se i v roce 1999 nejčastěji scházeli na jednotlivých akcích (koncerty, soukromé oslavy, vybrané restaurace apod.). V roce 1999 byly v pravicově extremistických organizacích, kromě příznivců hnutí skinheads aktivní i osoby vyššího věku a ve vedení těchto organizací stanuly vysokoškolsky vzdělané osoby. Členskou základnu těchto organizací již netvoří pouze příznivci hnutí skinheads.

Nutno současně zdůraznit tu okolnost, že většina skinheadů v ČR není vůbec organizována, a že případy trestné činnosti zejména násilného charakteru páchané skinheady jsou většinou osamělými akcemi jednotlivců nenapojených přímo na níže uváděné organizace. Nebezpečnost uváděných organizací je však mimo jiné v tom, že vytvářejí pro tuto kriminalitu předpoklady hlásáním etnické a rasové nenávisti.

  1. Neonacistické a fašistické organizace a uskupení

    Pro činnost neonacistických skupin v roce 1999 byly zároveň příznačné zásadní změny v taktice bývalých členů i jejích příznivců aplikací zahraničních zkušeností, i akceptováním rad zkušenějších pravicových extremistů působících vně skinheadského prostředí.

    Významnou roli při přetváření této scény původně hrála neregistrovaná organizace Blood&Honour Division Bohemia (B&H DB). V důsledku úspěšných zákroků státních orgánů proti této organizaci v letech 1998 a 1999 došlo k utlumení její činnosti. Zmenšuje se i rozsah jí zaštiťovaných tzv. klubových aktivit (koncerty a interní tiskoviny).

    Některé vůdčí osobnosti pravicově extremistické scény (bývalí členové B&H DB) se pokoušejí ovládnout uvolněný prostor, zakládají nová uskupení a snaží se řádně zaregistrovat u Ministerstva vnitra jako občanská sdružení (v roce 1999 šlo o organizace Junge Nationaldemokraten či Národní odpor) nebo jako politické strany (v roce 1999 šlo o Národně sociální alianci). 16

    Za organizaci blízkou svou činností, cíli i strategií B&H DB (a personálně na ni navazující) lze považovat neregistrovaný Národní odpor (NO). Místo skinheadských koncertů stále častěji organizovala veřejné demonstrace, manifestace a protestní pochody. Jejich konání řádně ohlašují aktivisté NO na příslušných úřadech. Z akcí, které Národní odpor uspořádal v hlavním městě Praze, lze uvést demonstraci "Za úplnou svobodu projevu" (březen 1999); manifestaci na Střeleckém ostrově (květen 1999) zorganizovanou ve spolupráci s Národní aliance jíž se zúčastnili i příznivci Vlastenecké fronty, a konečně manifestaci na náměstí Míru k "Uctění památky poslední oběti 2. světové války", která se uskutečnila dne 21. srpna 1999 a na níž byli přítomni i příznivci Národní aliance a Vlastenecké fronty.17 Členové a příznivci Národního odporu se téměř pravidelně zúčastňovali všech demonstrací proti NATO a evropským integračním tendencím obecně.

    V říjnu (23. 10. 1999) a listopadu (20. 11. 1999) došlo v Českých Budějovicích k setkání sympatizantů NO s pražskými reprezentanty této organizace. Hlavním důvodem tohoto setkání byla snaha o založení pobočky Národního odporu v Českých Budějovicích.

    V souvislosti s neonacistickou scénou je třeba zmínit i existenci několika jednotlivců (pocházejících z Prahy, Středočeského kraje, okresů Šumperk, Jeseník, Plzeň a České Budějovice), kteří disponují kontakty na špičky teroristické organizace Combat 18 ve Velké Británii.18 V průběhu roku 1999 tito jednotlivci neuskutečnili na území ČR žádné akce. Existence pobočky Combat 18 v ČR zatím nebyla potvrzena. Podobně zatím nebyly jednoznačně potvrzeny informace o existenci militantních organizací Anti-Antifa (pobočka stejnojmenné německé organizace bojující proti militantním "antifašistům" z levicově extremistického spektra), a Legie cti, která by měla údajně působit v okolí Zlína a organizovat tam bojový výcvik militantních neonacistů.

    V roce 1999 nebyly zaznamenány žádné významné známky organizované činnosti Bohemia Hammer Skins (BHS).

    Sféru organizovaných fašizujících skupin i v roce 1999 reprezentovalo Hnutí národního sjednocení (HNS). Tato organizace má v současnosti několik desítek členů a sympatizantů. V lednu 1999 se v Praze konal celorepublikový sjezd HNS, na němž probíhala ideologická diskuse o dalším zaměření a smyslu existence organizace. Z diskuse vyplynula příchylnost k mezinárodní organizaci International Third Position (ITP),19 diskutovalo se i o co nejužší spolupráci s Vlasteneckou frontou.

  2. Organizace registrované u Ministerstva vnitra
3.1.3 Levicově extremistická scéna

3.1.4 Tzv. nebezpečné sekty a pseudonáboženské organizace44

Situace České republiky se nikterak neliší od situace v ostatních evropských zemích - i na jejím území působí řada tzv. sekt a pseudonáboženských organizací. V ČR nebyla v roce 1999, stejně jako v roce 1998, zaznamenána prokazatelná trestná činnost tzv. nebezpečných sekt. České státní orgány mohou v tomto směru přebírat především zahraniční poznatky a zohledňovat je ve svých postupech.45 Přes tuto skutečnost je nezbytné brát v potaz hlavní možná ohrožení státu spjatá s existencí takovýchto subjektů. Ze zpravodajského hlediska by mohly být sekty nebezpečné tehdy, působila-li by jejich činnost proti základům státu. Z policejního hlediska je destruktivní taková sekta, jejíž činy jsou v rozporu s trestním zákonem. Z tohoto pohledu patří mezi nejzávažnější rizika infiltrace státních struktur, včetně ozbrojených složek státu, členy nebezpečných pseudonáboženských organizací. Ti ve světě obvykle usilují proniknout do státních struktur se subverzivními cíli, anebo s cílem získat zde know-how či pozice, které by jim umožňovaly využívat svůj vliv ve prospěch skupiny, k níž patří. Další riziko představuje náboženská skupina přesvědčená o svém poslání, které musí splnit - její členové se mohou snažit získat odpovídající technické znalosti v ozbrojených složkách státu či mohou použít násilných prostředků proti ozbrojeným silám jako symbolu "nenáviděného státu". Ohrožení přicházející nečekaně od malých skupin, které předtím nikdy nikdo nezaznamenal jako možnou hrozbu, bývají nejnebezpečnější. Latentní riziko představují některé skupiny věřící v milénium, které mohou náhle sáhnout k násilným akcím, aby uskutečnily svá proroctví.

Většina sekt se však nezviditelňuje a své komunity zakládá v ústraní, na odlehlých místech. O činnosti takovýchto komunit se bezpečnostní složky dovídají až na základě trestních oznámení postižených osob či jejich příbuzných, anebo na základě vlastních informací, plynoucích z místních a osobních znalostí.46 Jedná se o velmi složitou problematiku, která není v evropských státech dosud jednotně řešena a je předmětem rozsáhlých diskusí.

3.1.5 Terorismus jako jeden z možných prostředků pro prosazování extremistických cílů47

Terorismus je metodou zastrašování politických odpůrců hrozbou a užitím násilí. Smyslem nastolení teroru je vytvořit extrémní psychický nátlak na jednotlivce i skupiny obyvatelstva.

Projevy terorismu bývají podmíněny jak vnitropolitickou situací, tak vývojem situace mezinárodní. Obecně lze konstatovat, že česká extremistická scéna, jako ostatně každá taková scéna, je klasickým rizikovým prostředím pro vznik aktivit politicky zaměřeného vnitřního terorismu. Radikalizace domácích extremistických skupin a jejich propojení do zahraničí na mnohem militantnější skupiny tudíž představuje potencionální domácí riziko a především riziko zneužití těchto skupin pro cizí zájmy či cíle. Zůstává i nadále možnost individuálního, spontánního vystoupení jedince či malé skupinky.