S projevy extremismu se více či méně potýkají všechny demokratické státy. Ve středoevropském geopolitickém prostoru byl v roce 1999 přítomen především pravicový extremismus. S výjimkou Německa, nepředstavovaly v tomto prostoru aktivity levicového extremismu prozatím velký problém. Situace v České republice se v obecnosti nevymykala tomuto trendu. Ve světě však výrazně sílilo a jasně se projevilo levicově extremistické hnutí s heslem antiglobalizace.
Zastoupení základních extremistických směrů nedoznalo v roce 1999, ve srovnání s rokem 1998, zásadních změn. Na české extremistické scéně byly zastoupeny jak směry pravicově extremistické, tak levicově extremistické. Vývoj, k němuž v průběhu hodnoceného roku došlo, potvrdil trendy viditelné na této scéně již v letech 1997 a 1998. Česká extremistická scéna dosáhla kvalitativně vyššího stupně, zapojila se do mezinárodních struktur, její projevy nabyly na razanci.
Aktivity protagonistů extremistických hnutí a jejich sympatizantů nedoznaly v obecném pohledu výrazných změn. Ve všech krajích České republiky se vyskytovaly skupiny osob či jednotlivci sympatizující s extremistickými hnutími. Přestože nelze jejich existenci generalizovat a vnímat ji jako všeobecný jev, je nezbytné jim věnovat zvýšenou pozornost. Pro pravicově extremistické spektrum byla v roce 1999 příznačná aktivizace, provázená snahou některých subjektů přetransformovat se ve standardní politické strany, na levicově extremistickém spektru pokračovala radikalizace anarchoautonomních hnutí.
V roce 1999, stejně jako v předchozích letech, docházelo na území České republiky k nejzávažnější trestné činnosti v souvislosti s rasovou a národnostní nesnášenlivostí. Trestná činnost s rasovým či národnostním podtextem byla převážně páchána příznivci hnutí skinheads a i nadále směřovala proti příslušníkům romské komunity.
Z hlediska bezpečnosti státu však nelze ani podceňovat i velmi dobře zorganizované aktivity přívrženců extremistických skupin.
V roce 1999 došlo ve vývoji kriminality s extremistickým podtextem, ve srovnání s rokem 1998, k opačnému trendu. Byl zaznamenán nárůst zjištěných trestných činů (+137,6%) provázený, podle údajů policejních specialistů, poklesem počtu sympatizantů extremistických hnutí (-13,3 % až 17,8 %). Nejvyšší počet osob byl zaevidován, stejně jako v roce 1998, v hl. městě Praze, krajích Jihomoravském, Severočeském a Severomoravském. Uvedený nárůst zjištěných trestných činů byl mimo jiné spjat se zvýšenou aktivitou Policie ČR, která soustředila svou pozornost na odhalování a stíhání trestné činnosti páchané prostřednictvím tiskovin, symbolik a zástupných znaků. Na nárůstu sledované trestné činnosti se podílely i tzv. situační konflikty, mající převážně verbální charakter. Byly vyjádřením xenofobních nálad a reflexí napjatých vztahů mezi majoritou a minoritou. Do konfliktu se zákonem se tak dostávali i občané, nemající nic společného s extremistickými hnutími. Jedná se o nový faktor, který má vliv na objem zjištěné trestné činnosti.
Narozdíl od roku 1998, nedošlo v roce 1999 ke spáchání trestného činu provázeného úmrtím osob. Byly však zaznamenány velmi závažné případy (skinheadský útok na romské hosty v Českých Budějovicích či útok maskovaných mužů na romské a smíšené rodiny obývající usedlost na Třebíčsku) a celá řada fyzických útoků končících zraněním oběti.
V roce 1999 Policie ČR a další orgány činné v trestním řízení pokračovaly v aktivitách zaměřených na stíhání trestné činnosti páchané prostřednictvím tiskovin, symbolik a zástupných znaků započatých v roce 1998. Ve spojitosti s tím se policii podařilo částečně rozkrýt celorepublikovou organizaci Blood&Honour a paralyzovat její činnost.
Pro aktivity Ministerstva vnitra v oblasti extremismu byla v roce 1999 příznačná ofenzivnost. Projevila se jak na mezinárodní úrovni uspořádáním sympozia, tak na úrovni vnitrostátní postupem resortu vůči registrovaným organizacím Vlastenecká fronta a Národní aliance či zvýšenou informovaností veřejnosti o nebezpečí a formách projevů extremistického jednání.
Nové interní akty řízení, přijaté na úrovni Ministerstva vnitra, Policie ČR a Úřadu vyšetřování pro ČR, zohlednily čtyřleté zkušenosti z práce na úseku extremistické kriminality. Byla jimi všestranně a systémově zabezpečena práce na problematice "extremismus" s důrazem na provázanost činnosti jednotlivých složek Policie ČR a položen základ pro sjednocení vyhodnocování kriminality s extremistickým podtextem.
Na základě provedené analýzy lze v obecné rovině konstatovat, že trend ve vývoji kriminality s extremistickým podtextem, z pohledu delší časové řady, zůstal kolísavý. Zatímco v roce 1997 došlo, oproti roku 1996, k nárůstu počtu trestných činů s extremistickým podtextem a v roce 1998 k jejich poklesu, byl v roce 1999 opětovně zaznamenán nárůst zjištěných trestných činů, opět v souvislosti se zvýšenou činností a tlakem Policie ČR. Dílčí analýza potvrdila jak určitou spojitost mezi trestnou činností s rasistickým podtextem a přítomností příznivců a příslušníků hnutí skinheads, tak soustředění rasistické trestné činnosti do lokalit s větší koncentrací romského obyvatelstva, které je obětí této kriminality. Rovněž potvrdila projekci vysoké míry nezaměstnanosti do zvýšené míry xenofobie, projevované hlavně verbálními trestnými činy.
V roce 1999 se prosadila účinnost opatření přijatých usnesením vlády č. 192/1998 a usnesením č. 720/1999, která přinesla očekávaný efekt. Za stávající situace je zapotřebí i nadále klást důraz jak na činnost specializované skupiny pro boj s extremismem působící v rámci Policejního prezidia, tak specialistů na krajské a okresní úrovni. Spolupráce s Bezpečnostní informační službou, Vojenským obranným zpravodajstvím a orgány činnými v trestním řízení zůstává nadále základem pro úspěšný boj s extremistickou kriminalitou.
Imperativem pro politiku Ministerstva vnitra na počátku 21. století, ve vztahu k problematice extremismu, zůstává tudíž její ofenzivnost. První úspěšné kroky na cestě k této aktivní politice byly učiněny v roce 1999 s vědomím, že evropskému rozměru problematiky extremismu musejí odpovídat "evropská řešení".
Jedním z hlavních předpokladů úspěšné eliminace výše uvedeného fenoménu je, vedle odhodlaného prosazování práva, všestranná prevence za účasti všech ostatních resortů, ale i nevládních organizací. Cílem musí být změna celkového klimatu v české společnosti, který do značné míry spoluvytváří, ale i limituje manévrovací prostor a možnosti extremistů.