Extremismus


Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 1999 (ve srovnání s rokem 1998)

»obsah

Poznámky:

1 Mgr. Miroslav Mareš, fakulta sociálních věd, Masarykova univerzita Brno, PhDr. Zdeněk Zbořil, filosofická fakulta Karlovy univerzity

2 Tento postup vláda ČR reflektovala rovněž ve svém usnesení č. 1225 ze dne 15. listopadu 1999 ke Zprávě o plnění závazků plynoucích z mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. V textu zprávy se jedná o občanská sdružení, u nichž z hlediska Bezpečnostní informační služby existuje podezření na vyvíjení protisystémových aktivit. Mnohé jejich postoje jsou ostatně doložitelné z otevřených zdrojů, v interních materiálech apod. Ministerstvo vnitra samozřejmě předpokládá, že ne každý člen takovýchto sdružení musí nutně sledovat protisystémové cíle.

3 Z výše uvedeného vyplývá nezbytnost věnovat pozornost stávajícím, ale i nově se etablujícím organizacím z hlediska jejich případných nezákonných aktivit, neboť tyto aktivity mohou vytvářet zázemí i pro velmi nebezpečné kriminální činy jednotlivců

4 Ve zprávě je nemalá pozornost věnována i projevům extremismu v zahraničí, resp. ve středoevropském geopolitickém prostoru. Z analýzy situace v okolních státech vyplynulo, že extremistická scéna v České republice má svou typologií nejblíže k extremistické scéně německé. Postoje Spolkového ministerstva vnitra vůči projevům extremismu a extremistům jako takovým jsou jednoznačné, nesou v sobě politickou rozhodnost. Jsou provázeny výraznou otevřeností bezpečnostních složek vůči občanské společnosti, dokonalým servisem v podobě řady publikací, brožur a dalších materiálů, vydávaných na úrovni spolkového či zemských ministerstev vnitra. Touto cestou je zabezpečována dostatečná informovanost občanů. Slouží k tomu např. následující publikace vydané v roce 1999: Pravicově extremistické politické strany v SRN; Pravicový extremismus v SRN; Vývoj pravicového extremismu v nových zemích; Pravicově extremističtí skinheadi; Skinheads - skupiny a koncerty; Extremistické snahy na Internetu; Sledování islamistických snah jako úkol ochrany ústavy; Extremistické islámské snahy v SRN; Militantní levicový extremismus či Militantní autonomové.

5 Shrnující termín pro postoje anarchistické, trockistické a autonomní. Tyto postoje mají určité společné rysy, existují však mezi nimi i jisté rozdíly přecházející někdy do vyslovených rozporů (stupeň organizovanosti a centralizace, vztah k politice, ochota spolupracovat s extremistickými organizacemi jiného typu atd.).

6 Viz Zpráva o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin. Praha, březen 1998, 2. Vymezení pojmů, s.2-4. Viz Zpráva o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území ČR. Praha, září 1999, 2.1.2 Vymezení pojmů, s. 7-8.

7 Pojem extremistická kriminalita či kriminalita s extremistickým podtextem je rovněž používán ve „Zprávě o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky“, která je každoročně předkládána vládě ČR a Parlamentu Poslanecké sněmovny ke schválení.

8 Bezpečnostní informační služba průběžně plnila úkol obsažený v bodě 5 přílohy k usnesení vlády č. 720/1999 („Průběžně vytvářet aktualizovaný přehled jednotlivých extremistických uskupení působících na území České republiky, včetně odhadu počtu jejich členů a příznivců a sledovat provázanost české extremistické scény se zahraničními subjekty). Úkol má trvalý charakter. Poznatky získané BIS při plnění tohoto úkolu byly využívány mj. při správních řízeních MV, a trestních řízeních, která jsou níže v textu popsána.

9 Jedná se o pracovní pojem BIS, dále viz pozn. 36.

10 „Všeslovanství“ je v extremistickém kontextu jen zástupným označením snahy o obnovu ruské hegemonie ve střední Evropě.

11 Viz Zpráva o postupu státních orgánů...za rok 1998, s. 12-14.

12 Viz Příloha č. 12 : Pravicově extremistické akce (demonstrace, srazy, koncerty) monitorované Policií ČR v roce 1999. Mapka.

13 Viz Příloha č. 2 : Okresy, v nichž Policie ČR registruje sídla pravicově extremistických organizací. Mapka.

14 V minulosti (v podstatě od koncertu v hospodě u Zábranských) byla většina srazů i koncertů konána mimo území hl. města Prahy.

15 V rámci subkultury skinheads existují kromě pravicově extremistických skupiny skinů nepolitických, levicově extremistických, antifašistických atd. Hovoří-li se v této zprávě o hnutí skinheads, myslí se, není-li uvedeno jinak, vždy jeho největší, pravicově extremistická část.

16 Viz Kapitola sedmá. Uplatňování státní moci na úseku práva sdružovacího - postih sdružení registrovaných u Ministerstva vnitra.

17 Poslední obětí války byl míněn válečný zločinec Rudolf Hess. Během konání shromáždění se však neobjevil ani náznak tohoto motivu, umožňující rozpuštění shromáždění ve smyslu příslušného zákona o shromažďování. Bylo zde použito několik vlajek s kříži. Podle odborného posudku se však nejednalo o symboliku propagující hnutí směřující k potlačení práv a svobod občanů (§§ 260, 261 tr. zákona). Jednalo se o vyobrazení symboliky německé armády z doby 1. světové války, která je však znakem militarismu a nacionalismu. Během shromáždění došlo pouze u dvou účastníků k protiprávnímu jednání (zvedli ruku k fašistickému pozdravu). Byli zadrženi a stíháni pro tr. čin dle § 261 tr. zákona.

18 Combat 18 - britská extrémně pravicová organizace, hlásící se k terorismu, vznikla 1992, má odhadem 50 až 200 členů. V dubnu 1999 byla podezřelá z pumových útoků v londýnské multikulturní čtvrti Brixton a okolí Brick Lane ve východním Londýně.

19 International Third Position (ITS) je nadnárodní organizace, která působí v západní Evropě a která vznikla v 80. letech ve Velké Británii. Tamní nacionalisté usoudili, že je nemožné bojovat politickou cestou, a proto zvolili myšlenku pomalého přesunu do hospodářské sféry s cílem dosáhnout nezávislosti na státu. Snahou ITP, jež se považuje za alternativu k Evropské unii, je zakládat různé podniky - farmy, velkostatky, nakladatelství, ubytovací zařízení, vzdělávací a tlumočnická střediska atd., jejichž zaměstnanci by byli pouze lidé z nacionalistických a fašistických organizací. V těchto podnicích by mimo jiné našly azyl i hledané osoby.

20 V roce 2000 již tyto dva interní časopisy nevycházejí. Vlastenecká fronta tyto svoje časopisy sjednotila v jeden politický měsíčník s názvem Národní politika. Podle vyjádření šéfredaktora byla pro přípravu tohoto měsíčníku získána podpora redakce bývalého „Týdeníku Politika“ a na jeho tvorbě se mají podílet i autoři seskupení kolem samizdatu „Národní myšlenka“.

21 To vysvětluje, že Vlastenecká fronta, která sama sebe považuje za antikomunistickou, zaslala pozdravný dopis Všeslovanskému sjezdu, který se uskutečnil v roce 1998 v Praze.

22 Dne 15. dubna 2000 se konal v Pardubicích celorepublikový sjezd Vlastenecké fronty. Do čela VF zde byl zvolen Mgr. Jan Skácel a bylo rovněž zvoleno nové předsednictvo. Mgr. Jan Skácel (nar. 1934) byl po roce 1948 vězněn pro rozvracení republiky, později vystudoval práva. Je mluvčím a stratégem Vlastenecké fronty, má dobré znalosti historie a práva. Je v důchodu.

23 Vlastenecká fronta chce iniciovat založení politické strany, ale tak, aby existence občanského sdružení Vlastenecká fronta zůstala zachována.

24 Při policejním opatření bylo zkontrolováno 217 osob. Nedošlo zde k žádnému incidentu ani protiprávnímu jednání. Shromáždění proběhlo za účasti místostarosty Obvodního úřadu pro Prahu 3. Obdobné shromáždění, plánované na území Prahy 5, Obvodní úřad pro Prahu 5 zakázal.

25 Viz Kapitola sedmá, Uplatňování státní moci na úseku práva sdružovacího - postih sdružení registrovaných u Ministerstva vnitra.

26 Vznik politické strany Národně sociální aliance byl avízován již v tiskovině Národní aliance „Vlajka“ - Časopis novodobého národovectví (Ročník I., č. 4, 14. 7. 1999), která obsahovala podpisový arch požadující vznik této strany. Podrobně tu byly uvedeny nezbytné náležitosti potřebné k tomu, aby Ministerstvo vnitra podpis uznalo. Přípravný výbor NSA získal zákonem předepsaný počet podpisů a podal žádost o registraci politické strany s názvem Národně sociální aliance (NSA). Registrace této politické strany byla Ministerstvem vnitra odmítnuta (v roce 2000), protože nesplňovala podmínky stanovené zákonem.

27Viz Kapitola sedmá. Aktivity Ministerstva vnitra a Policie ČR.

28 Např. dne 17. 4. 1999 uspořádal Vl. Skoupý pod hlavičkou NA v Rakovníku pochod, kterého se zúčastnili i příznivci bývalé B&H DB a členové VF; dne 25. 9. 1999 NA v Rakovníku uspořádala demonstraci „Za svobodu projevu a proti udělení milosti prezidenta republiky okresnímu policejnímu řediteli Bindíkovi“; dne 18. 12. 1999 uspořádala v okrese Rakovník koncert pravicových extremistů, jehož se zúčastnilo přibližně 250 osob.

29Tento text vychází z otevřených informačních zdrojů a poznatků Policie ČR.

30 Mj. např. společné prohlášení Republikánské mládeže, Národní aliance a Vlastenecké fronty zveřejněné v Republice, č. 50/1999 pod názvem 10 let stačilo - neděkujem, vypadněte.

31 Viz kapitola 5.2 Moderní technika a extremisté.

32 Peoples Global Action (PGA) je mezinárodní anarchoautonomní antikapitalistické a antiglobalistické hnutí, které se oficiálně ustanovilo v roce 1998. Bojuje proti institucím typu WTO, MMF či EU, přičemž prosazuje tzv. „konfrontační postoj“. Nemá žádnou organizaci, ani ústřední kancelář, ale pouze koordinační Convenors Committee. Tento výbor tvoří dvanáct aktivistů z předem určených států. ČR v něm není zastoupena. PGA je tvůrcem myšlenky tzv. „street party“.

33 Tyto skupiny mají v některých případech úzké vazby k neobolševikům, Komunistickému svazu mládeže a Komunistické mládeži Československa

34 Pokud jde o Iniciativu proti rasismu byl Ministerstvu vnitra oznámen její zánik ke dni 10. září 1999. Jednorázově a neoficiálně se projevila dne 28. října 1999. Jednalo se spíše o využití „hlavičky“ IPRA ze strany Socialistické organizace pracujících (SOP), která je s ní de facto totožná.

35 V rámci ČR byly pořádány tzv. Local Street Party (např. v Brně či Plzni, kde však dne 2. 10. 1999, po ukončení akce, došlo ke konfrontaci mezi třemi příznivci hnutí skinheads a osmi levicovými extremisty, při níž byli tři skinheadi zraněni.

36 Termín „neobolševismus“ je v daném kontextu pracovně, na základě podkladových materiálů BIS, používán jako termín, který vhodně vystihuje veškeré negativní rysy leninské interpretace komunismu a zároveň předponou neo- vystihuje změněnou situaci, v níž je tato ideologie uplatňována. V podstatě se jedná o paralelu k čitelnému a obecně akceptovanému termínu „neonacismus“, aniž by tato dvě hnutí byla ztotožňována. (Bolševismem se rozumí organizační forma, strategie a taktika leninismu, vžité označení pro sovětský model komunismu, především před druhou světovou válkou, a je rovněž považován i za proces porušťování původně evropského konceptu komunismu, tj. za ruskou formu marxismu, vládní systém a ideologii socialistických států).

37 Mezi „velezrádce“ zahrnuje především všechny představitele polistopadového vývoje v ČR. V tomto směru vyvíjí snahu o shromáždění důkazních materiálů, které by hodnověrně potvrzovaly tuto verzi.

38 V roce 1999 však nebyl zaznamenán dramatický vývoj v posilování členské základny SČK na úkor KSČM. Pokusy o sjednocení ortodoxních příznivců předlistopadového režimu spojila SČK s tzv. konventy komunistů.

39 Představitelé strany rádi zaměňují počet podpisů získaných k registraci SČK, který činil přibližně 20000, s počtem skutečných členů.

40 Ke změně názvu Strany československých komunistů na Komunistickou stranu Československa došlo 16. března 2000. Viz Kapitola sedmá. Aktivity Ministerstva vnitra a Policie ČR.

41 Založili ji bývalí členové Komunistického svazu mládeže, kteří byli nespokojeni s údajně malou radikalitou této organizace.

42 V roce 1999 se např. několikrát neúspěšně snažili zorganizovat demonstraci před soukromou vilou prezidenta ČR; pokusili se proniknout do TV NOVA a v rámci zpravodajství zde přečíst své prohlášení (zabránili jim v tom pracovníci bezpečnostní služby provádějící ostrahu objektu); v Přerově při tiskové konferenci s předsedou vlády ČR chtěli demonstrovat svůj nesouhlas se vstupem ČR do NATO házením vajec (v akci jim zabránili příslušníci Policie ČR).

43 Založení Mezinárodního slovanského výboru bylo iniciováno v ruském prostředí. Žádost přípravného výboru o povolení zřídit Mezinárodní slovanský výbor se sídlem v Praze jako mezinárodní nevládní organizace byla Ministerstvem vnitra zamítnuta. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím ministra vnitra ze dne 2. března 2000. Slovanský výbor České republiky byl registrován Ministerstvem vnitra dne 24. dubna 1998.

44 Tato kapitola vychází z otevřených informačních zdrojů. Viz Miloslav Žán, Sekty - aktuální problém. In: Kriminalistický sborník, č. 2, 1999, s. 34-38; Ladislava Kulíková - Lenka Šimková, Sekty, anebo nová náboženská hnutí? In: Kriminalistický sborník, č. 1, 1999, s. 30-36 a tam citovaná literatura.

45 Viz Kapitola 5.1 Extremistická scéna ve středoevropském geopolitickém prostoru. Problematika tzv. nebezpečných náboženských sekt a pseudonáboženských organizací.

46 Monitorováním a sledováním údajných sekt a tzv. nových náboženských hnutí se dlouhodobě a aktivně zabývá Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů se sídlem v Praze a v Brně, s níž spolupracují specialisté Policie ČR.

47 Ministerstvo vnitra se zabývá přípravou návrhu opatření ke zvýšení efektivity boje proti domácímu a mezinárodnímu terorismu.

48 Tato kapitola je zpracována z podkladů Ředitelství služby kriminální policie Policejního prezidia ČR, obsahujících vyhodnocení situace na extremistické scéně a poznatky specialistů zařazených na úrovni krajů a okresů na problematiku extremismu.

49 Viz Příloha č 3.: Počet trestných činů s extremistickým podtextem a jejich podíl na celorepublikové kriminalitě tohoto druhu.

50Viz Příloha č. 4: Odhad počtu příznivců hnutí skinheads a anarchoautonomů v jednotlivých krajích České republiky k 31. 12. 1999 (ve srovnání s r. 1998) Uvedená čísla jsou přibližná. Odhady počtu příznivců extremistických hnutí jsou jedním z výsledků operativní práce policejních specialistů na úseku extremismu. Určit příčiny zmíněného poklesu je velmi složité, neboť zde může působit řada různých faktorů. Jedním z mnoha je i jistá míra subjektivity policejního odhadu.

51Viz Příloha č. 5: Okresy, v nichž Policie ČR registruje skupiny příznivců hnutí skinheads. Mapka.
Viz Příloha č. 6: Okresy, v nichž Policie ČR registruje největší počet příznivců anarchoautonomních hnutí. Mapka.

52 V rámci bezpečnostních opatření, zvláště u větších akcí, se Policie ČR snažila „protivníky“ oddělit a nepřipustit jejich fyzický kontakt. Pozice Policie ČR byla při těchto zásazích velmi složitá, byla kritizována občanskou veřejností, že straní pravicovým extremistům a zasahuje pouze proti příznivcům anarchoautonomích hnutí. Skutečností je, že jedinci z anarchoautonomní scény mají větší sklon vyvolávat konfrontaci se svými „ideovými odpůrci“, zatímco pravicoví extremisté se snaží vytvářet image pořádku a discipliny. Kritériem pro zásah policejních složek ze zákona je narušování veřejného pořádku a páchání trestné činnosti.

53 Dle informace oddělení terorismu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie Policie ČR v roce 1999 nebyla zjištěna trestná činnost s organizovaným charakterem související s extremismem či informace o osobách, skupinách a jiných skutečnostech nasvědčující chystanému zneužití extremistických skupin. Rovněž nebyla zjištěna ani konkrétní propojení na extrémní islamismus, i když se někteří členové arabské komunity v Praze zúčastňovali akcí pořádaných levicově extremistickými subjekty.

54Viz Příloha č. 7: Nejzávažnější případy z hlediska PČR, k nimž došlo na území ČR v roce 1999. Mapka. Jsou zde uvedeny případy, které byly závažné z celorepublikového pohledu. V každém kraji v r. 1999 policie uvedla nejzávažnější případy, povětšinou se vztahující k fyzickému napadení. Vnímala tak i případy, kdy došlo k fyzickému napadení policistů.

55 Dokazování této trestné činnosti je náročnější a složitější, neobejde se bez znaleckých posudků z politologie, historie, sociologie a dalších vědních oborů.

56 Viz Kapitola třetí. Trendy a charakteristika extremistické scény v roce 1999.

57 Podstatou zveřejňovaných článků bylo opakované užívání pozdravu „Vítězství zdar“, což je překlad nacistického „Sieg Heil“. Dále v článku „Tak šťasnou cestou“ na adresu židovského národa napsal, že by nabídl zcela zdarma pro jejich přepravu pronájem dobytčích vagonů vystlaných slámou. V článku „Dvojí metr“ vyslovil sympatie pachatelům, kteří zhanobili pomníky židovských dívek v Trutnově a zpochybnil zde holocaust. V dalším textu holocaust opakovaně zpochybnil slovy: „V brzké době vyjde na světlo i pravda o údajných plynových komorách ve vyhlazovacím táboře v polské Osvětimi, protože právě na těchto smyšlenkách nyní stojí a padá prakticky celá židovská sci-fi o 6 milionech obětí vybájeného holocaustu“.

58Viz Příloha č.8: Zjištěné trestné činy s rasovým či jiným extremistickým podtextem v ČR v r. 1999 (podle oficiálních kriminalistických statistik). Mapka.

59 Viz Příloha č.9: Podíl jednotlivých krajů na TČ s extremistickým podtextem v ČR v roce 1999. Graf. V rámci ČR činil v r. 1999 podíl hl. m. Prahy a obou moravských krajů na kriminalitě s extremistickým podtextem 57 %.

60 Hodnocení vychází z oficiálních kriminalistických statistik, do nichž se promítají pouze případy s konečnou trestně právní kvalifikací a nevypovídají tudíž o nápadu trestné činnosti. Uváděny jsou lokality/okresy, kde došlo ke spáchání pěti a více trestných činů.

61 Podle policejních poznatků byli pachateli verbálních a násilných fyzických trestných činů spáchaných na Romech převážně příznivci hnutí skinheads. V obecné rovině, po stránce vzdělanostní a sociální lze tyto pachatele charakterizovat následovně: patří mezi ně jak nevyučené osoby, žáci a absolventi odborných učilišť, tak ale i studenti středních škol a v menší míře se mezi nimi nacházejí i vysokoškoláci. Věk těchto pachatelů se průměrně pohybuje od 17-25 let. Výjimkou však nejsou ani pachatelé patnáctiletí či čtrnáctiletí.

62 Viz Informace Nejvyššího státního zastupitelství; Zpráva U.S. State Departamentu o dodržování lidských práv. Česká republika.

63 V bodě 2 přílohy k usnesení vlády č. 720/1999 vláda uložila ministru vnitra ve spolupráci s prvním místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí, aby „zpracoval a předložil vládě analýzu regionů (lokalit) nejvíce zatížených trestnou činností s extremistickým podtextem a uvedl v ní faktory a okolnosti působící na tento nepříznivý stav.“ Tento úkol byl splněn. Vláda ČR vzala dne 19. dubna 2000 na vědomí materiál „Analýza regionů (lokalit) nejvíce zatížených trestnou činností s extremistickým podtextem.“ Tato podkapitola zohledňuje výsledky uvedené analýzy.

64 Viz Příloha č.10: Okresy/lokality dlouhodobě zatížené trestnou činností s extremistickým podtextem (rozčleněné do tří pásem rizikovosti). Mapka.

65 Tato kapitola byla zpracována z podkladových materiálů Ministerstva zahraničních věcí ČR, Úřadu pro zahraniční styky a informace a 1999 Country Reports on Human Rights Practices. Released by the Bureau of Democracy, Human Rights and Labor, U.S. Department of State, February 25, 2000.

66 Názor, že globalizace je novodobým pojmem pro kolonialismus patří ve třetím světě mezi nejrozšířenejší.

67 Při zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu (leden 2000) se sem sjeli demonstranti ze Švýcarska, Francie a Itálie, kteří nesli transparenty namířené zejména proti hospodářské hegemonii USA. Přibližně 2000 osob se přes úřední zákaz shromáždilo v centru. Skandovali hesla proti globalizaci, poškozování přírody, geneticky upraveným potravinám apod.

68 Ve srovnání s rokem 1998 došlo sice v roce 1999 ke snížení počtu trestných činů spáchanýchvůči cizincům, avšak ve východoněmeckých zemích bylo zaznamenáno zvýšení počtu útoků na cizince.

69 Např. koncem listopadu 1999 zatkly více než 300 pravicových extremistů přímo na zakázaném skinheadském koncertě. Při policejní razii bylo zabaveno množství zakázaných nacistických symbolů, videokazet a kompaktních disků s neonacistickou tématikou.

70 Z celkového počtu hlasů (3,3 %) odevzdaných ve volbách do Spolkového sněmu pravicově extremistickým stranám, připadl nejvyšší podíl Republikánům.

71 Tato část extremistů se v červenci 1999 otevřeně přihlásila článkem publikovaným v zakázaném časopisu Hamburger Sturm k teroristické strategii dříve používané levicovou teroristickou organizací Frakce rudé armády (RAF). Je to údajně poprvé, co se pravicoví extremisté přihlásili k terorismu.

72 Viz Zpráva USA za rok 1999.

73 Rakouský neonacista Schimanek, který v Dolním Rakousku poskytoval paramilitární výcvik nedospělým chlapcům, byl odsouzen na 15 let (výměr trestu mu byl později snížen na 8 let). V říjnu 1999 bylo uvězněno 69 podezřelých neonacistů z Horního Rakouska. skupina udržovala kontakty s neonacisty z několika zemí. Údajně si chtěla zřídit středisko pro paramilitární výcvik v českém pohraničí.

74 Tento úspěch byl předznamenán drtivým vítězstvím FPO ve volbách v Korutanech, kde strana získala 42,1 % a stala se tak lokálně nejsilnější politickou stranou. FPO bývá hodnocena jako pravicově populistickou stranu oscilující mezi pravicovou a levicovou rétorikou.

75 Podle informací zveřejněných v září 1999 ministrem zodpovědným za řízení zpravodajských služeb Gáborem Szabó, představují domácí (maďarské) politicky extremistické skupiny rostoucí nebezpečí pro bezpečnostní situaci v zemi.

76 Maďarské skinheadské hnutí (Hungary's Skinhead Movement) např. ve městě Homgrogd zaslalo romskému výboru dopis, v němž jeho členům hrozilo smrtí.
     Dne 15. 2. 1999 došlo při demonstracích na památku jedné z bitev II. světové války, na nichž si neonacisté připomínali padlé německé a maďarské vojáky, ke srážkám s policií. Během těchto srážek bylo mnoho neonacistů zatčeno a 26 zahraničních účastníků (Němců, Rakušanů a Slováků) bylo vypovězeno z Maďarska.

77 SNS během roku 1999 výrazně zesílila své protimaďarské postoje. Dále se v únoru 1999 prostřednictvím projevu místopředsedkyně strany přihlásila k odkazu Andreje Hlinky a Tisova fašistického Slovenského štátu. Slovenští skinheadi se již dlouhou dobu považují za následovníky Machova radikálního křídla Hlinkovy Slovenské strany lidové.

78 Z hlediska předsudků a rasistických útoků byla situace romského etnika v Polsku považována za nejlepší z celé střední a východní Evropy. Přesto docházelo v r. 1999 k pokusům polských Romů o získání politického azylu, zejména ve Velké Británii. Koncem r. 1999 tak Polsku hrozilo zavedení vízového režimu s Velkou Británií.

79 Hlavními středisky tohoto hnutí zůstávaly i nadále především velká města jako Varšava, Krakov, Lodž, Katovice, Vratislav, Gdaňsk, Gdyně, Poznaň, Sopoty a Štětín.

80 Tuto skutečnost zmínila příloha zprávy vypracované pro Evropskou unii, v textu k Polsku zpraconém politologem Jean Yves Camusem z Evropského střediska pro výzkum a boj proti rasismu a antisemitismu (European Centre for Research and Counteracting Racism and Anti-Semitism). Upozornil zde na šíření protižidovských postojů mezi věřícími některými představiteli katolické hierarchie.

81 Příkladem tohoto jednání byl žhářský útok na automobil hamburského ministra vnitra H. Wrocklageho (14. 2. 1999) k němuž se přihlásili levicoví extremisté a označili ho za protest proti policejní protidrogové razii a politice zaměřené na snížení migrace.

82 Viz Zpráva U.State Departamentu o dodržování lidských ve světě v r. 1999. Německo.

83 Stálá konference ministrů vnitra a senátorů spolkových zemí spolu se spolkovým ministrem vnitra na své schůzi, konané ve dnech 5.-6. 6. 1997 v  Bonnu, rozhodla, na základě zprávy Úřadu na ochranu ústavy, že scientologická organizace působí proti demokratickému pořádku a je tudíž zákonný předpoklad pro její sledování Úřadem. Úřad byl pověřen informovat každoročně o výsledcích sledování ministra vnitra. Na schůzi konané ve dnech 19.-20. 11. 1998 bylo rozhodnuto o pokračování ve sledování scientologické organizace, neboť nenastaly důvody pro jeho přerušení. Viz Verfassungsschutzbericht 1999. Bundesministerium des Innern, Berlin 2000. „Scientology - Organisation (SO)“, s. 221-222.

84 Bílý lotos navazuje na činnost francouzského střediska Svět energie, které bylo v r. 1996 francouzskými úřady uzavřeno pro podezření z daňových úniků.

85 V Maďarsku byl v září 1999 zaznamenán kuriózní případ, kdy se počítačový pirát pokusil vydírat maďarské scientology. Vytvořil webovou stránku, která byla nazvána stejně jako scientologická psychologická metoda - dianetika, ale nabízela pornografické obrázky. Za odstranění stránky požadoval od scientologů 30 000 dolarů. Byl dopaden policií podle čísla bankovního konta, na něž měl být obnos převeden. Na Slovensku, v důsledku zvýšení vlivu katolické církve, došlo k omezení aktivit Církve sjednocení. V Polsku neměli scientologové, moonisté a další jim obdobné subjekty příliš velkou podporu. Západní odborníci na studium sekt a pseudonáboženských hnutí hodnotili v r. 1999 situaci v Polsku jako velmi dobrou.

86 Program PGP používá šifrovací klíč v délce 128 bitů, což v praxi znamená, že při současné rychlosti nejmodernějších počítačů představuje doba potřebná na rozšifrování jakéhokoliv textu zašifrovaného pomocí PGP řádově měsíce.

87 Tato metoda kopíruje praxi některých firem podnikajících prostřednictvím Internetu. Tyto firmy rozesílají v masovém měřítku nabídky svých služeb a další reklamní materiály.

88 Ve vztahu k dané problematice se vyskytovalo i kritické hodnocení policejních složek České republiky za časté používání násilí, neadekvátní zásahy proti anarchistům a „poskytování ochrany“ neonacistům, neschopnost účinně zakročit v některých případech, kdy dochází k vyhrožování Romům či k jejich napadení. Nechyběla však ani tvrzení o pasivitě policie, „mlčky přihlížející“ nárůstu extremismu, o sympatizantech skinheadů z řad policie či přímo o členství policistů v extrémně pravicových uskupeních apod. V těchto souvislostech lze nejaktuálněji zmínit např. pořad britské rozhlasové stanice BBC 5-live (pořad Jamese Proctera, odvysílaný dne 16. 4. 2000 v hlavním vysílacím čase), anebo pořad německé veřejnoprávní televize ZDF „Kennzeichen D“, odvysílaný v noci dne 27. 4. 2000. Z pohledu českých orgánů činných v trestním řízení uvedené údaje neodpovídají skutečnosti. Oba uvedené pořady, odvysílané v rozmezí necelých čtrnácti dnů, se zabývaly napojením českých skinů na místní extremistickou scénu. Pořad televize ZDF byl řadou svých tvrzení diskutabilní („násilí proti cizincům je v Česku na denním pořádku“, „krajně pravicové a neonacistické organizace mají v současné době na 6 000 členů a počet jejich sympatizantů, mimo jiné i mezi policisty, se odhaduje na desetinásobek“, „výcvik (neonacistů) vedou profesionálové z policejních a vojenských kruhů“. I pořad BBC 5-live obsahoval tvrzení, nepodložená fakty jako např. „Skini v ČR jsou nejrychleji rostoucím a nejnásilnějším ultrapravicovým hnutím v celé Evropě“, „v ČR je velice lehké být neonacistou“ apod.

89 Viz Zpráva U.S. State Departamentu o dodržování lidských práv ve světě v r. 1999. Česká republika.

90 Viz stanovisko odboru pro lidská práva Úřadu vlády ČR - odpověď na dotaz zvláštního zpravodaje OSN ve věci 32 rasistických vražd Romů. Orgány činné v trestním řízení však některé ze zmíněných 11 případů jako rasistické nehodnotily.

91 Viz Zpráva U.S. State Departmentu o dodržování lidských práv ve světě v roce 1999. Česká republika.

92 V rámci své návštěvy se zpravodaj setkal s řadou představitelů nevládní sféry, s představiteli místní samosprávy (Ústí nad Labem, Brno), představiteli soudní a akademické sféry a představiteli vlády ČR. V průběhu své návštěvy se detailně seznámil s problematikou rasismu, intolerance a nesnášenlivosti. Zvláštní pozornost zaměřil na postavení romské menšiny. Byl informován o konkrétních opatřeních, které vláda ČR učinila v rámci své působnosti v oblasti eliminace projevů rasismu, intolerance a nesnášenlivosti a v oblasti integrace Romů do většinové společnosti. Institut zvláštního zpravodaje je jedním z monitorovacích mechanismů Komise. Zpravodaj je po vyslovení souhlasu příslušného státu oprávněn tento stát navštívit a monitorovat zde otázky spadající do jeho mandátu. V roce 1999 projevil zpravodaj zájem o návštěvu České republiky, Maďarska a Rumunska.

93 Detailně se touto causou, včetně postojů a aktivit vlády ČR zabývá Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 1999, schválená usnesením vlády č. 385 ze dne 19. dubna 2000.

94 Viz Zpráva U.S. State Departmentu o dodržování lidských práv ve světě v roce 1999. Česká republika. Situaci Romů charakterizuje chudobou, nezaměstnaností, interetnickým násilím, negramotností a nemocností. Zdůrazňuje existenci všeobecně rozšířených předsudků vůči Romům. Upozorňuje na skutečnost, že do politického života země není integrováno přibližně 200-250 000 Romů. Prezentuje chybný počet obětí na životech, k nimž došlo v důsledku rasisticky motivovaných útoků (za uplynulých 8 let). Dále zveřejňuje některé konkrétní případy, k nimž došlo v r. 1999 či připomíná případy staršího data jako např. napadení M. Lacka s následkem smrti z r. 1998. V této souvislosti je třeba zmínit, že mezinárodní organizace hodnotící stav dodržování lidských práv vycházejí hlavně z informací českých nevládních organizací, které ne vždy informují objektivně a nezkresleně.

95 Ministerstvo zahraničních věcí takto plnilo průběžně úkol č. 6 vyplývající z přílohy k usnesení vlády č. 720/1999, jehož plněním byl pověřen ministr zahraničních věcí ve spolupráci s ministrem vnitra („V rámci jednání na mezinárodní úrovni zajišťovat dostatečnou informovanost zahraničních partnerů o opatřeních přijímaných vládou ČR, Ministerstvem vnitra a Policií ČR k postihu rasově, národnostně či jinak extremisticky motivované trestné činnosti a o snaze eliminovat veškeré projevy rasové diskriminace“).

96 Materiál explicitně zmiňoval a uváděl informace o obsahu usnesení vlády č. 720 ze dne 14. července 1999 ke Zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestné činnosti motivované rasismem a xenofobií nebo páchané příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území ČR v r. 1998 a usnesení vlády č. 789 ze dne 28. července 1999 o opatřeních proti hnutím směřujícím k potlačení práv a svobod občanů.

97 Ministerstvo zahraničních věcí se takto průběžně podílelo na plnění úkolu č. 4 vyplývajícího z přílohy k usnesení vlády č. 720/1999, jehož plněním byl pověřen ministr vnitra a ředitel BIS ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí („Průběžně sledovat situaci a trendy vývoje extremismu v České republice a ve světě se zvýšeným důrazem na státy sousedící s Českou republikou“).

98 Viz Kapitola sedmá, Aktivity vlády ČR, Ministerstva vnitra a Policie ČR.

99 Vláda ČR vzala na vědomí tento materiál dne 6. října 1999.

100 Zprávu vypracovali na základě usnesení vlády ČR č. 809 ze dne 9. prosince 1998 a č. 132 ze dne 17. února 1999 odbor pro lidská práva Úřadu vlády ČR a zmocněnec vlády ČR pro lidská práva ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí. Materiál vzala vláda ČR na vědomí na svém zasedání dne 15. listopadu 1999.

101 Česká republika podpořila v r. 1999 činnost Kontaktního místa pro záležitosti Romů a Sinti finančním příspěvkem ve výši 10 000$.

102 V souladu s čl. 14 Úmluvy přijímá a projednává Výbor pro odstranění rasové diskriminace (CERD), mající roli kontrolního mechanismu plnění Úmluvy, oznámení jednotlivců nebo skupin osob o porušování práv zakotvených v Úmluvě. V souladu s čl. 14, odst. 2 je možné oznámení učinit po vyčerpání všech dostupných vnitrostátních opravných prostředků, anebo v souladu s čl. 14, odst. 5 v případě, že stěžovatel není dostatečně uspokojen v rámci vnitrostátního kontrolního mechanismu, a to ve lhůtě šesti měsíců od rozhodnutí vnitrostátního orgánu. Vláda ČR schválila učinění prohlášení ČR podle čl. 14 usnesením č. 796 ze dne 28. července 1999.

103 Její návrh je v současnosti konzultován s MZV.

104 ČR se na přípravě podílí v rámci tzv. Technické skupiny pro přípravu Konference, jejíž třetí zasedání se uskutečnilo v květnu 2000.

105 V textu je věnována pozornost pouze nejpodstatnějším aktivitám vlády ČR týkajících se sledované problematiky. Souhrnný přehled o aktivitách vlády ČR v rámci problematiky dodržování lidských práv a svobod v oblastech legislativní, naplňování závazků vyplývajících z mezinárodních dohod, lidskoprávní atd. poskytuje Zpráva o stavu lidských práv v ČR v r. 1999, kterou zpracoval zmocněnec vlády ČR pro lidská práva a vládě k projednání předložil místopředseda vlády a předseda Legislativní rady vlády ČR.

107 Rada vlády pro lidská práva zohlednila návrh sekce proti projevům rasismu a předložila ministru vnitra 20. března 2000 podnět, aby vypsal grant na vypracování odborné studie zabývající se činností politické strany Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ). Studie by měla zodpovědět následující otázky: 1. směřují teze, které SPR-RSČ propaguje proti ústavnímu pořádku, 2. nese ideologie, kterou SPR-RSČ hlásá, rysy fašismu a pokud ano, jakého typu, 3. obsahuje v sobě ideologie, hlásaná SPR-RSČ, rysy fašismu, a pokud ano, jakého typu, 4. jakou roli jakou roli zastává SPR-RSČ a její odnož, Republikánská mládež, na současné ultrapravicové scéně (nejen) na území České republiky. Tento podnět byl doplněn ukázkami z textů, zveřejňovaných týdeníkem Republika v r. 1999. Viz Příloha č. 11: Ukázky z textů zveřejněných v týdeníku REPUBLIKA v roce 1999.

108 Viz usnesení vlády č. 34/1999 a č. 549/1999. Přípravu kampaně zahrnula vláda do plánu svých nelegislativních prací v r. 1999 a na realizaci projektu vyčlenila finanční prostředky. V průběhu roku 1999 proběhly přípravné práce. Kampaň je realizována Úřadem vlády ČR s využitím servisní organizace, vítězem veřejné obchodní soutěže, agentury Previa CR. Projekt Tolerance vychází ze zkušeností zemí EU, obzvláště Velké Británie, s přípravou protirasistických kampaní.

109 Viz např. usnesení vlády č. 505 ze dne 26. května 1999 ke Zprávě o postupu ve věci usnesení zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem-Neštěnice; usnesení vlády č. 1054 ze dne 6. října 1999 k problematice stavby plotu v Matiční ulici v Ústí nad Labem.

110 Podle tohoto tiskového zákona nesmí obsah periodické tiskoviny hrozit násilím jednotlivci či skupině osob, anebo k takovému násilí podněcovat, vyvolávat nenávist nebo zášť vůči osobám nebo skupinám osob na základě jejich rasy, barvy pleti, národnostního nebo etnického původu, anebo sexuálního zaměření, podněcovat k nesnášenlivosti vůči osobám nebo skupinám osob určité víry a náboženství, anebo takovou nesnášenlivost podporovat, zobrazovat.... Ochrana se v těchto případech svěřuje soudu, který bude oprávněn uložit vydavateli, jenž připustí, aby byl obsah jím vydávaného periodika v rozporu se zákonem, pokutu. Soud může také rozhodnout o dočasném zákazu vydávání příslušného periodika, popřípadě zákazu jeho šíření v České republice.

111 Těmto třem aktivitám Ministerstva vnitra je ve „Zprávě“, s ohledem na jejich význam, věnována zvláštní pozornost v následujícím textu.

112 Střední policejní škola MV v Brně zahájila tento první přípravný kurz dne 14. 2. 2000. Projekt schválil bývalý ministr vnitra V. Grulich a kurz se uskutečňuje s využitím finančních prostředků poskytnutých Ministerstvu vnitra velvyslanectvím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

113 Návrh byl vypracován v prvním čtvrtletí roku 2000. Zřízením zmíněného střediska by zároveň došlo k zapojení Střední policejní školy do česko-holandského projektu zaměřeného na vytvoření profesního střediska výchovy k lidským právům.

114 Mezinárodní sympozium, probíhající ve dnech 18.-22. října 1999 v prostorách Konferenčního centra Štiřín, se konalo pod záštitou ministra vnitra ČR, ministra zahraničních věcí ČR a velvyslance Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Hlavním pořadatelem bylo Ministerstvo vnitra ČR. Britská strana se spolupodílela na uspořádání celé akce jak finančně, tak zajištěním jejího odborného zázemí.

115 Jednání se zúčastnili zástupci Belgie, Dánska, Francie, Holandska, Chorvatska, Itálie, Litvy, Makedonie, Německa, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Ruské federace, Slovenska, Španělska, Švédska a dále Kanady a USA. Britští lektoři přednesli hlavní přednášky a vedli diskusní semináře ve skupinách.

116 Tyto podněty se vztahovaly k úloze policie ve společnosti, celoživotnímu vzdělávání policistů, k úloze zpravodajství, na němž závisí úspěšnost celkového postupu policie proti extremismu a jeho projevům, ke stylu a náplni policejní práci, ke vztahu policie k etnickým komunitám atd. Důležité byly i poznatky vztahující se k filozofii řídící práce na úseku specializace „extremismus“.

117 Viz Příloha č. 12: Závěrečné komuniké z mezinárodní konference „Role policejních složek v boji s rasismem a xenofobií“ (tzv. Štiřínská iniciativa) ze dne 22. října 1999.

118 Uspořádáním výše zmíněného mezinárodního sympozia byl splněn úkol č. 3 obsažený v příloze k usnesení vlády ČR č. 720/1999, jímž vláda uložila ministru zahraničních věcí ve spolupráci s ministrem vnitra „Do 30. dubna 2000 připravit a vznést na mezinárodním fóru iniciativu, která by se stala základem pro hledání společných postupů proti extremismu.“ Prozatím se nepodařilo zajistit další pořadatelskou zemi. Slovenský resortní partner dosud na nabídku ministra vnitra nereagoval.

119 V souvislosti s tím vláda ČR uložila v bodě 1 přílohy usnesení č. 720/1999 řediteli Bezpečnostní informační služby a ministru vnitra, aby vypracovali „souhrnnou informaci k subjektům oficiálně registrovaným u Ministerstva vnitra, jejichž činnost je v rozporu se zákony, podle nichž byly registrovány“ Usnesení vlády č. 720/1999 respektovalo skutečnost, že k získání informací o případné protiústavní činnosti občanských sdružení je především zapotřebí zpravodajských prostředků a nemůže je tudíž provést, s ohledem na právním řádem vymezenou působnost státních orgánů, nikdo jiný než Bezpečnostní informační služba. Tento úkol byl splněn. Souhrnnou informaci vzala vláda ČR na vědomí usnesením č. 384 ze dne 19. dubna 2000.

120 Čl. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) garantuje svobodu a rovnost lidí včetně zásady, podle níž musí zákonná omezení základních práv a svobod platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. Ve smyslu čl. 3 Listiny se základní práva a svobody zaručují všem bez rozdílu pohlaví, barvy pleti, jazyka, víry, náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo národnostního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Tyto základní principy rovnosti jsou konkretizovány v čl. 21 odst. 4 Listiny, podle něhož mají občané přístup k veřejným a jiným funkcím za rovných podmínek, a v čl. 24 Listiny, v němž je specifikován zákaz jakékoliv diskriminace pro příslušnost k národnostní nebo etnické menšině. Česká republika je dále vázána Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin (vyhlášenou ve Sbírce zákonů pod č. 96/1998 Sb.). Podle čl. 3 odst. 1 této Úmluvy má každý příslušník národnostní menšiny právo svobodně si zvolit, zda chce či nechce být za tohoto příslušníka považován a žádná nevýhoda nesmí vzejít z této volby nebo z práv s ní spojených.

121 Podrobněji viz Kapitola třetí a Kapitola čtvrtá této zprávy.

122 Ministerstvo vnitra se rovněž zabývalo žádostí o registraci občanského sdružení s názvem Komunistické hnutí Československa, kterou obdrželo dne 11. února 2000. Dne 27. 3. 2000 bylo rozhodnuto o odmítnutí jeho registrace, neboť cílem sdružení bylo sdružování za účelem účasti na politickém životě společnosti, přičemž stanovy deklarovaly vazbu na marxismus-leninismus jako ideologický základ Komunistického hnutí Československa.

123 Tento projekt vznikl na základě usnesení vlády č. 720/1999 v rámci přijatých vnitroresortních opatření (úkol č. 7 „Zabezpečit průběžné informování veřejnosti o nebezpečí a formách projevů extremistického jednání a možnostech spolupráce veřejnosti s Policií ČR v této oblasti“) je průběžně plněn. Uvedený úkol má trvalý charakter.

124 Centrum bylo zřízeno v Ostravě na základě usnesení vlády č. 1032 ze dne 6. října 1999 k materiálu „Návrh systémového přístupu k péči o dětské a mladistvé delikventy“.

125 V souvislosti s tím přetrvávalo i hodnocení policistů na úseku extremismu podle počtu objasněných trestných činů, které však nereflektuje specifika policejní činnosti na tomto úseku kriminality.

126 Odcházejí nejen pracovníci, kteří se stěží zapracovali, ale i zkušení pracovníci, kteří působili na problematice „extremismus“ dlouhodobě.

127 Vnitroresortní úkol č. 8 („Zvyšovat kvalifikaci příslušníků Policie ČR zejména v souvislosti s odhalováním a vyšetřováním rasově motivovaných trestných činů a přestupků s cílem snížit možnou bagatelizaci této kriminality při prvním kontaktu oběti s policií. Organizovat k této problematice odborné semináře a instrukčně metodická zaměstnání.“) byl průběžně plněn.

128 Jan Chmelík, Extremismus. Praha, Ministerstvo vnitra 1997. Publikace je připravena v aktualizované podobě, která bude vydána v průběhu roku 2000. Značný význam pro policejní praxi má nejnovější publikace Jana Chmelíka „Symbolika extremistických hnutí“. Trivis, Praha 2000.

129 Výše uvedenými aktivitami byl průběžně plněn vnitroresortní úkol č. 4 („Provádět ve středních policejních školách MV průběžnou metodicko - kontrolní činnost v oblasti výuky se zaměřením na problematiku extremismu a aktualizovat používané texty s ohledem na současnou situaci v oblasti extremismu.“) Jedná se o úkol trvalého charakteru.

130 V roce 1999 tak dosáhla kriminalita policistů nejvyšší úrovně od vzniku ČR v r. 1993. Nárůst počtu pachatelů ve srovnání s r. 1998 činil 13 % a zvýšení počtu zjištěných trestných činů činilo 17 %. Podrobnější informace o vývoji a členění trestné činnosti policistů obsahuje „Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území ČR v roce 1999“.

131 Průběžně byl plněn úkol obsažený v bodě 7 přílohy k usnesení č. 720/1999, jímž vláda uložila ministru spravedlnosti „Průběžně sledovat vyřizování trestních věcí s extremistickým podtextem soudy z hlediska rychlosti a plynulosti trestního řízení a pokud bude v rámci prověrky zjištěno závažnější pochybení v rozhodování soudů, posoudit návrh na využití práva podat mimořádný opravný prostředek - stížnost pro porušení zákona.“ Úkol má trvalý charakter.

132 Kontrola dodržování lidských práv u vybraných útvarů je realizována každoročně na základě úkolu schváleného ministrem obrany. Jejím cílem je prověřit u vytipovaných útvarů Armády ČR nejen dodržování lidských práv, ale i vytváření podmínek pro jejich dodržování. Pokud u vojenského útvaru slouží Romové či příslušníci jiných národností, a je to ze služebních důvodů možné, vždy s nimi kontrolní tým hovoří.

133 Vojenská policie plnila úkoly, které jí vyplývají z ustanovení zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů. Pověřené orgány Vojenské policie postupovaly ve své činnosti v souladu s příslušnými ustanoveními trestního řádu a trestního zákona.

134 Působnost orgánů Vojenské policie v trestním řízení v konkrétním případu zpravidla končí předáním spisového materiálu příslušnému vyšetřovateli Policie ČR.

135 Na doporučení ministra kultury bude v roce 2000 přenesena i do Plzně, Ústí nad Labem a Ostravy.

136 Zákon je účinný od 1. 10. 1999.

137 Na rok 2000 je připraven tříletý specializační kurs v rozsahu 100 hodin ročně pro kurátory pro mládež v Ostravě, spolupracující na tomto projektu.

138 Tyto programy jsou souhrnně označovány termínem Probační resocializační programy (PRP).

139 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tím plnilo úkol č. 10 vyplývající z usnesení vlády č. 192/1998: „Určit do 31. března 1998 resortní pracoviště, které se bude systematicky v rámci působnosti MŠMT zabývat problematikou prevence rasismu a jiné intolerance“.