Extremismus


Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 1999 (ve srovnání s rokem 1998)

»obsah

4. Trestná činnost motivovaná rasovou, národnostní a jinou nesnášenlivostí nebo páchaná příznivci extremistických skupin48

 

4.1 Základní charakteristika

Z celkového počtu 426 626 zjištěných trestných činů na území České republiky činily v roce 1999 zjištěné trestné činy s rasistickým či jiným extremistickým podtextem 0,07%, 316 tr. činů (v roce 1998 0,03 %, 133 tr. činů); z toho činily objasněné trestné činy 86,4 %, 273 tr. činů (v roce 1998 75,2 %, 100 tr. činů). Tento druh trestné činnosti byl evidován v různé míře, intenzitě a podobě ve všech krajích ČR. V rámci krajů byla zaznamenána velmi rozdílná projekce této trestné činnosti do jednotlivých okresů. 49 Za spáchání uvedených 316 trestných činů bylo stíháno 434 osob. Ve srovnání s rokem 1998 došlo v roce 1999 k nárůstu trestných činů s extremistickým podtextem o 137,6 % (+183). Rovněž se zvýšil počet stíhaných osob o 135,9 % (+250). Tento podstatný nárůst jednak vypovídá o zvýšeném postihu pachatelů pro trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů (dle § 261 tr. zák.), jednak dokládá zkvalitnění práce policie na úseku extremismu, včetně práce operativní. Zároveň se do něho promítá vyšší počet trestních oznámení, zejména ze strany Romů.

Extremistickou trestnou činnost páchají ve většině skinheadi a anarchoautonomové.

V roce 1999 se počet trestných činů s extremistickým podtextem zvýšil, zatímco, podle policejních odhadů, došlo na území České republiky ke snížení počtu příznivců hnutí skinheads a příznivců anarchoautonomní scény.50 Celkový počet příznivců těchto extremistických skupin se pohyboval mezi 7580-7680 osob (v roce 1998 činil 8750-9350 osob), tj. došlo k celkovému poklesu o 13,3 % až 17,8 %. Na 10 000 obyvatel připadalo v České republice 7,4-7,5 osob sympatizujících s těmito extremistickými hnutími. Pokles počtu pravicově extremistických příznivců hnutí skinheads (dále jen "příznivci hnutí skinheads") činil v celorepublikovém průměru přibližně 11,9 % až 16,3 %, zaznamenaný pokles počtu anarchoautonomů představoval 15,9 %-20,5 %. Nejvyšší počet osob inklinujících k těmto extremistickým ideologiím byl registrován v Jihomoravském kraji (1700-1800; 2800-3400 v roce 1998), hl. městě Praze (1490; 2430 v roce 1998) a v krajích Severomoravském (1210; 690 v roce 1998) a Severočeském (1000; 1250 v roce 1998). 51 (Viz Příloha č. 5 a Příloha č. 6) Ve srovnání s rokem 1998 se počet těchto osob nejvíce zvýšil v Severomoravském kraji (+75 %), z toho činil nárůst příznivců hnutí skinheads téměř 99 %, zatímco počet anarchoautonomů poklesl (-9 %). Značný pokles příznivců hnutí skinheads (39 %-47 %) a anarchoautonomů (50 %-53 s%, v roce 1998 nárůst o 250-300 %) byl zaznamenán v Jihomoravském kraji. Oproti roku 1998 byl zaznamenán nárůst počtu příznivců extremistických ideologií v krajích Středočeském (+25 %), Jihočeském (+23 %) a Východočeském (+20 %). Pro tyto kraje byl příznačný nárůst počtu anarchoautonomů, a to o 50 % (Středočeský kraj), 70 % (Jihočeský kraj) a 193 % (Východočeský kraj). Nárůst příznivců hnutí skinheads byl zaznamenán pouze ve Středočeském kraji (+17 %).

Z hlediska zaregistrovaného absolutního počtu trestných činů (72), počtu trestných činů na 10 000 obyvatel (0,6), počtu osob inklinujících k extremismu na 10 000 obyvatel (12,5) zaujímalo z celorepublikového pohledu jednoznačné prvenství hl. město Praha. Druhé místo, počtem osob s extremistickým zaměřením na 10 000 obyvatel a třetí místo počtem trestných činů na 10 000 obyvatel zaujal kraj Jihočeský (na 6. místě v rámci ČR absolutním počtem tr. činů). Jistým specifikem, odrážejícím mimo jiné i aktivní působení příznivců organizace Blood&Honour byl Západočeský kraj. Přestože absolutním počtem extrémně zaměřených osob i jejich přepočtem na 10 000 obyvatel zaujal osmé místo, počtem evidovaných trestných činů (3. místo) a počtem trestných činů/10 000 obyvatel (2. místo) vystoupil do popředí.

Výše uvedené číselné údaje představují přibližné odhady policejních specialistů, podchycující přibližný počet osob, jak z pravicově, tak levicově extremistického spektra, které páchají či jsou potencionálními pachateli této trestné činnosti.

Mezi trestnou činností páchanou z pravicově extremistickou pozic a z levicově extremistických pozic existují určité rozdíly. První rozdíl je kvantitativní - většina státními orgány řešené kriminality je spojena s pravicově extremistickými projevy. Tato skutečnost má více aspektů - jedním z nich je i nepochybně vyšší citlivost na pravicově extremistické symboly a verbální násilí. Dalším rozdílem je předmět útoku - kriminalita s rasistickou či xenofobní motivací je v tomto ohledu častá (a stíhá se), útoky na jednotlivce odvozené od jejich sociální či třídní příslušnosti jsou skoro neznámé, nebo se jako takové nestíhají (neboť ani nejsou oznamovány). Důvody, proč tomu tak je, jsou sociálně kulturní a historické a jejich rozbor přesahuje možnosti a účel této zprávy. U levicových extremistů se útoky zaměřují na reprezentanty státní moci, na pravicové extremisty a na neosobní cíle reprezentující systém nebo globalizaci atp.

Z obou stran docházelo během roku 1999 k pokusům o vyvolání konfrontace při konaní "protivníkových" veřejných akcí či k vzájemným střetům anarchoautonomů a skinheadů.52 Jako příklad lze uvést následující mimopražské případy, neboť v hl. městě je výše uvedený trend známý. Např. v Rakovníku, po příjezdu vlaku s příznivci Národní aliance, došlo na nádraží k napadení 10 z nich 50-60 člennou skupinou anarchoautonomů (25. 9. 1999). V Plzni, po ukončení Local Street Party, došlo ke vzájemné potyčce mezi 8 účastníky akce a 3 příznivci hnutí skinheads, kteří byli zraněni (2. 10. 1999). V Liberci došlo k potyčce mezi 5 příznivci hnutí skinheads a skupinou asi 15 příznivců anarchoautonomních hnutí, vážnějšímu incidentu zabránila projíždějící policejní hlídka (19. 11. 1999); druhý den došlo k odvetě skinheadů napadením příznivců anarchoautonomních hnutí v restauraci (20. 11. 1999).

V roce 1999 se rovněž zvýšilo napadání policistů příznivci extremistických skupin. I to je výrazem setrvávajícího trendu v extremistické scéně, pro který je i nadále příznačné pohrdání jak obecně lidskými hodnotami, tak autoritou státních orgánů.

Ve spojitosti s extremismem nedošlo v roce 1999 k páchání teroristické trestné činnosti.53 Od roku 1990 je na území ČR evidováno celkem 27 případů výbuchů nástražných výbušných systémů (NVS) vykazujících znaky terorismu. Do současné doby byly z tohoto počtu objasněny pouze tři případy, a to: výbuchy NVS v Ostravě - Frýdlantské mosty (27. 4. 1998), v Praze (ul. Jilská, 6. 9. 1998) a v Olomouci (u objektu Okresního soudu, 29. 1. 1997). Při vyhodnocení dosud neobjasněných případů výbuchů a nálezů NVS lze u 7 případů usuzovat na možný rasistický podtext.

4.2 Nejzávažnější případy z hlediska Policie ČR54

V roce 1999 nedošlo ke spáchání trestného činu vraždy či ublížení na zdraví s následkem smrti. Na území České republiky však byly přesto zaznamenány závažné případy spjaté s agresivními fyzickými útoky příznivců hnutí skinheads na romské občany či s masovým narušováním veřejného pořádku.

Z policejního hlediska k těmto případům patřily především skinheadský útok na romské hosty v českobudějovické restauraci Modrá hvězda v Jihočeském kraji a útok maskovaných mužů na romské a smíšené rodiny obývající usedlost Dvorek na Třebíčsku v Jihomoravském kraji.

Případ útoku v restauraci Modrá hvězda byl nejzávažnějším a nejsledovanějším. Dne 20. 11. 1999 kolem 23.30 hod., příznivci hnutí skinheads, po předchozí domluvě a výzvě "Jdeme na cikány", násilím vnikli do restaurace Modrá hvězda v Českých Budějovicích, fyzicky napadli hosty podniku, převážně romské národnosti s výkřiky "Cikáni do plynu" a následným hajlováním. Poškodili zařízení restaurace a poškodili okolo zaparkované automobily. Následně v baru Mondo napadli přítomné osoby a poté byli zadrženi. V souvislosti s tímto případem byl šetřen postup Policie ČR, případu byla věnována maximální pozornost jak tehdejším ministrem vnitra, tak policejním prezidentem a ředitelem Úřadu vyšetřování pro ČR. 24 osobám bylo sděleno obvinění pro tr. činy dle § 196/2, 3; § 202/2; § 257/1 tr. zákona spáchaných formou spolupachatelství dle § 9/2 tr. zákona. Případ je dosud ve vyšetřování.

Z hlediska hromadného narušování veřejného pořádku vnímala Policie ČR jako nejzávažnější sérii akcí Street Party, která vyvrcholila dne 18. 6. 1999 napadením objektu amerického velvyslanectví a pokus příznivců anarchoautonomních hnutí o střet se skinheady dne 1. 5. 1999 v okolí Střeleckého ostrova.

4.3 Charakteristika trestné činnosti příznivců hnutí skinheads a příznivců pravicově extremistické scény

Nejčastější způsob páchání trestné činnosti se ve sledovaném roce nikterak nelišil od let předchozích. Docházelo především k:

V roce 1999 přetrvával ve způsobu páchání trestné činnosti posun zaznamenaný v roce 1998 ke skrytým formám páchání rasově motivovaných útoků v podobě šíření rasové a národnostní nesnášenlivosti prostřednictvím tiskovin a různých samizdatů. Z jejich stránek přímé, otevřené útoky mizely, byly nahrazovány dvojsmyslnými texty či vkládáním dovětků do historických a beletristických děl s cílem ztížit dokazování této trestné činnosti.55

V souvislosti s charakterem verbální trestné činnosti naplňované příslušníky pravicového spektra extremistické scény je namístě zmínit osobu Vladimíra Skoupého, zemského vedoucího občanského sdružení Národní aliance.56 Dne 1. listopadu 1999 mu bylo sděleno obvinění z trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení dle § 198 odst. 1 písm. a) tr. zákona, kterého se dopustil dne 28. října 1999, když na veřejném shromáždění Národní aliance prohlásil: "Již jsem to na veřejných místech prohlásil a znovu opakuji, odmítám věřit báchorkám o holocaustu, žádných šest milionů neexistovalo, neexistovaly ani žádné plynové komory, neexistovalo žádné vyhlazování Židů, neexistovalo žádné vyhlazování cikánů, a i kdyby to náhodou byla pravda, i kdyby nějaký holocaust existoval, říkám jediné, copak má český člověk, skutečný hrdina, navíc legionář, menší hodnotu než nějaký Izák nebo Lakatoš?!" Dalšího protiprávního jednání se dopustil v Rakovníku jako člen a zemský vedoucí sdružení Národní aliance publikováním článků v časopise Vlajka. Bylo mu sděleno obvinění z trestných činů § 198a odst. 1 tr. zák., § 260 odst.1, 2 písm. a) tr. zák. a § 198 odst. 1 písm. a) tr. zákona (podněcování k národnostní a rasové nenávisti; podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů; hanobení národa, rasy a přesvědčení).57

4.4 Trestné činy s extremistickým podtextem v jednotlivých krajích58

Podle oficiálních kriminalistických statistik bylo v roce 1999 zaregistrováno na území České republiky 316 trestných činů s extremistickým podtextem. Nejvíce těchto trestných bylo spácháno v hl. městě Praze (72), krajích Severomoravském (54), Jihomoravském (54), Západočeském (39) a Severočeském (30). Následovaly kraje Východočeský (27), Jihočeský (21) a Středočeský (19).59

V Severomoravském kraji se nárůst trestné činnosti s extremistickým podtextem nezastavil - v roce 1999 činil 28,6 % (v roce 1998 - 42 tr. činů). Největší rozsah této trestné činnosti byl, stejně jako v roce 1998, zaznamenán v okresech Karviná, Jeseník a v krajském městě Ostrava. K nim je třeba přičlenit okresy Nový Jičín a Opava. V Jihomoravském kraji, kde došlo v roce 1998 k poklesu kriminality s extremistickým podtextem o 29,4 % (24 tr. činů; v roce 1997 34 tr. činů) byl v roce 1999 zaznamenán ve srovnání s rokem 1998 nárůst o 125 %. Bezkonkurenční prvenství v množství této trestné činnosti si udržely, stejně jako v roce 1998, okresy Brno - město a Zlín. V Severočeském kraji byl zaznamenán pokles o 9,1 % (v roce 1998 - 33 tr. činů); v rámci tohoto kraje byl registrován největší rozsah a zároveň nárůst této trestné činnosti v okrese Most (6 případů, v roce 1998 - 1) a dále v okresech Česká Lípa, Litoměřice, Ústí nad Labem a Teplice.

Nejzatíženější lokality či okresy byly v roce 1999 v jednotlivých krajích následující:60

Obecně lze konstatovat, že mezi kraji více zatíženými touto trestnou činností (hl. město Praha, kraje Severomoravský, Jihomoravský, Západočeský, Severočeský) a kraji méně zatíženými (kraje Středočeský, Jihočeský a Východočeský) je na první pohled patrný rozdílný poměr mezi charakterem trestné činnosti.

V krajích více zatížených (s výjimkou kraje Západočeského) docházelo nejčastěji k fyzickým násilným útokům (v 50 % případů). V počtu těchto tr. činů vyniká hl. město Praha (63 %), což je dáno jeho charakterem velkoměsta - vysoká anonymita a zvýšená koncentrace osob s kriminálními sklony. Dále lze konstatovat, že polovina fyzických útoků byla doprovázena útokem slovním. K samostatným verbálním útokům docházelo cca v 31 % případů.

V méně zatížených krajích dochází nejčastěji k verbálním útokům (cca 53 % případů). Násilné fyzické útoky tvořily 19 % případů a byly, stejně jako ve více zatížených krajích, doprovázeny útoky slovními. Ve Středočeském kraji však fyzické útoky představovaly pouze 8 % sledované trestné činnosti. Specifikem tohoto kraje bylo soustředění hudebních produkcí příznivců hnutí skinheads na jeho teritoriu. Nejvíce trestných činů s extremistickým podtextem bylo spácháno v Kutné Hoře, která má v rámci kraje zároveň nejvyšší míru nezaměstnanosti.

Vypovídací hodnota absolutních čísel o zatíženosti jednotlivých krajů je relativní. Pokud se kriteriem pro vyhodnocení zatíženosti krajů extremistickými jevy stane např. jejich přepočet na 10 000 obyvatel, projeví se poněkud jiná diferenciace mezi kraji, mírně odlišná od diferenciace vycházející z čísel absolutních. Je tomu tak zvláště u kraje Jihočeského. Z hlediska absolutních čísel patří k méně zatíženým krajům (v roce 1999 zaujal počtem zaregistrovaných trestných činů s extremistickým podtextem 6. místo, odhadem počtu osob s extremistickým zaměřením místo 5.), avšak z hlediska přepočtu absolutních čísel na 10 000 obyvatel zaujal počtem zaregistrovaných trestných činů místo třetí a počtem osob s extremistickým zaměřením místo druhé a stanul tak před oběma moravskými kraji.

Počet případů propagace symbolů fašismu, zejména veřejné nošení těchto znaků na součástech oděvů se v jednotlivých krajích výrazně nelišil a pohyboval se kolem 15 % z celkového množství věcí. Výjimku tvořil Západočeský kraj, kde byl podíl trestné činnosti páchané formou rozšiřování materiálů s rasistickou a fašistickou tématikou prostřednictvím tiskovin a hudebních nosičů výraznější. Přestože počtem spáchaných tr. činů spadá tento kraj do první skupiny, nepřevažovaly na jeho teritoriu fyzické násilné útoky. Výše uvedená trestná činnost spjatá s propagací ideologie fašismu a neonacismu byla však svou společenskou nebezpečností závažná. I do teritoria Západočeského kraje se v roce 1999 soustředila setkání příznivců hnutí skinheads s hudební produkcí, na něž byly zvány i zahraniční hudební skupiny. Nejvíce trestných činů s extremistickým podtextem bylo evidováno v krajském městě Plzni. Jihočeský, ani Východočeský kraj nezaznamenaly v roce 1999 výrazný posun v charakteru sledované trestné činnosti.

Do výše zmíněné trestné činnosti se v roce 1999 rovněž promítaly ve větší míře i tzv. situační konflikty, mající převážně verbální charakter. Byly vyjádřením xenofobních nálad a reflexí napjatých vztahů mezi majoritou a minoritou. Do konfliktu se zákonem se tak dostávali i občané, kteří neměli nic společného s extremistickými organizacemi či subkulturami.61

Ve vztahu majority a romské minority byla rovněž příčinou častých konfliktů diskriminace Romů ve veřejných zařízeních. Bývá jim zbraňováno v přístupu do disco-clubů a zábavních podniků. Obsluhující personál to obvykle zdůvodňuje přeplněností podniku; v některých případech však otevřeně argumentuje příkazem majitele nevpouštět Romy, aby nedošlo k ničení jeho majetku. Jednalo se však i o osobní sousedské neshody, které v některých případech přerůstaly v konflikty a rvačky v restauračních zařízeních.

Výjimečně se však v roce 1999 vyskytovaly i útoky příslušníků romské komunity proti příslušníkům majoritní společnosti s rasistickým podtextem a ze strany některých Romů docházelo občas rovněž k napadení místní policie.62

Místa nejčastějších konfliktů

Nejčastěji k těmto konfliktům docházelo v anonymním prostředí v blízkosti restauračních a zábavních zařízení, v prostorách nádraží či v hromadných dopravních prostředcích (vlaky, metro, tramvaj, autobus), a to v odpoledních a večerních (nočních) hodinách. Romové byli napadáni i ve svých domovech, kde jsou nejsnažším terčem útoků - často bývá více rodin soustředěno v jednom domě, anebo ulici, či žije na samotě, bez možnosti přivolat si rychle pomoc. V této souvislosti lze zmínit obec Velké Kunětice na okrese Jeseník (Smk). Romové zde bydlí 1 km za vesnicí u hlavní cesty ve dvou domech. Vícekrát se stalo, že byli v noci slovně a také fyzicky napadeni. V místě není ani veřejné osvětlení, ani telefon. Přes značné zlepšení stále ještě v řadě případů nedocházelo ze strany Romů k podání trestního oznámení. Jednalo se především o případy, kdy došlo pouze k ústnímu konfliktu. Výjimkou ale nebyly ani případy, kdy policii či městské policii nehlásili fyzické napadení své osoby či bytu. Své jednání většinou zdůvodňují obavami z pomsty útočníků či nedůvěrou k policii. Takové dva případy byly zaznamenány v roce 1999 např. na okrese Frýdek-Místek (Smk). Jednalo se o napadení nikoli osob, ale bytu. Romové trestní oznámení nepodali právě z důvodů nedůvěry vůči Policii ČR a z obav z následných útoků skinheadů jako odvety.

Odhalování a stíhání trestné činnosti páchané prostřednictvím tiskovin, symbolik a zástupných znaků

V roce 1999 Policie ČR pokračovala v aktivitách zaměřených na odhalování a stíhání trestné činnosti páchané prostřednictvím tiskovin, symbolik a zástupných znaků. Poté, co byla v roce 1998 odhalena trestná činnost páchaná prostřednictvím P. O. Boxů v Českých Budějovicích, Mostě a Ústí nad Labem, následovaly v roce 1999 další akce, které tvrdě postihly skinheadskou scénu.

Před plánovaným srazem příznivců hnutí skinheads v Západočeském kraji, v obci Líně, bylo v únoru 1999, při domovních prohlídkách u hlavních organizátorů srazu zajištěno množství nelegálních materiálů. Zásahem do hlavní organizátorské skupiny se podařilo částečně rozkrýt celorepublikovou organizaci Blood&Honour a zároveň paralyzovat činnost této extremistické organizace na území Západočeského kraje. Při domovních prohlídkách byly zajištěny materiály s extremistickým podtextem v hodnotě nejméně 110 000 Kč. Policie ČR sdělila obvinění šesti pachatelům pro tr. čin § 260/1, 2 a), b) tr. zákona. Případ je v šetření Městského úřadu vyšetřování pro ČR v Plzni.

Ve Východočeském kraji bylo sděleno obvinění pachateli ze Žacléře (okr. Trutnov), který vyráběl CD nosiče a další zboží s rasistickým a extremistickým podtextem a poté je formou dobírek rozesílal po celém území ČR. Případ je v šetření Okresního úřadu vyšetřování pro ČR v Trutnově pro tr. čin dle § 118/1, 2b) a § 260/1, 2a) tr. zák.

4.5 Rizikovost jednotlivých regionů z hlediska výskytu extremistické kriminality

Kraje ČR byly z hlediska nápadu trestné činnosti a jejího charakteru rozčleněny do následujících tří pásem rizikovosti:63

  1. pásmo: hl. město Praha, kraje Jihomoravský a Severomoravský
  2. pásmo: kraje Severočeský a Západočeský
  3. pásmo: kraje Středočeský, Jihočeský a Východočeský.

V rámci výše uvedených pásem I.-III. byly vyhodnoceny lokality či okresy, které jsou dlouhodobě zatíženy pácháním trestné činnosti s extremistickým podtextem.64 Z tohoto vyhodnocení vyplynulo, že na území ČR docházelo v období let 1996-1999 (včetně) opakovaně k páchání výše uvedené tr. činnosti (bez hl. města Praha, které je specifické svým statutem velkoměsta) v okresech Brno-město, Zlín, Břeclav, Prostějov (Jmk), Karviná, Ostrava, Jeseník, Opava, Bruntál (Smk), Plzeň (Zčk), Most, Litoměřice, Ústí nad Labem, Česká Lípa (Svčk), Trutnov, Pardubice, Náchod, Hradec Králové (Včk), Písek, České Budějovice (Jčk), Kutná Hora a Kladno (Stčk).

Korelace průměrného věku, míry nezaměstnanosti, věkové a vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání a výskytu zvýšené aktivity registrovaných i neregistrovaných skupin propagujících rasismus na teritoriu jednotlivých okresů je rozdílná. Zvláště nezaměstnanost se může projektovat velmi nepříznivě do vztahů majority a minorit, aniž by byla doprovázena ostatními výše zmíněnými faktory. Jako příklad lze uvést situaci obcí kolem Hanušovic v okrese Šumperk. Procento nezaměstnaných je tu mnohem vyšší než v ostatních částech okresu. Tato situace se dotýká všech občanů, nejen Romů. Podle policie zde dochází k napjatějším situacím mezi příslušníky majority a romské minority narozdíl od městských aglomerací, kde není nezaměstnanost tak vysoká. Kumulaci všech výše vytyčených faktorů v lokalitě či okresu lze považovat za rizikovou. Z těchto hledisek si zaslouží proto pozornost kromě hl. města Prahy jako nejrizikovější oba moravské kraje, ale i kraj Severočeský, spadající jinak do II. pásma míry rizikovosti.

Pro Prahu jsou příznačné následující trendy:

Kraje Severočeský, Severomoravský a Jihomoravský patří ke krajům s nejvyšší nezaměstnaností a zvýšeným sociálním napětím. Tato nezaměstnanost logicky postihuje i Romy, jejichž tíživá situace na trhu práce je dána nedostatečným vzděláním, nízkou kvalifikací, ale i skrytým rasismem ze strany zaměstnavatelů. Obecně ve struktuře uchazečů o zaměstnání převažují v uvedených krajích uchazeči z věkové kategorie do 25 let a z hlediska kvalifikační struktury převažují uchazeči se základním vzděláním a vyučení. Nezaměstnanost v těchto krajích postihuje mj. okresy s nejnižším věkovým průměrem.

Pro oba moravské kraje je navíc příznačná zvýšená koncentrace příznivců a příslušníků hnutí skinheads, místní organizace pravicově extremistických subjektů na jejich území, aktivity těchto subjektů (demonstrace, srazy apod.). Obecně lze konstatovat, že jsou zde propojeny všechny rizikové faktory. Na území obou krajů došlo v minulosti ke spáchání závažných trestných činů s následkem smrti či těžkého ublížení na zdraví. Na území Jihomoravského kraje to byly např. v roce 1995 brutální vražda T. Berkiho ve Žďáru nad Sázavou a těžké ublížení na zdraví způsobené J. Polákovi v Břeclavi; v Severomoravském kraji to byly v roce 1998 napadení M. Lacka v Orlové (okr. Karviná) končící smrtí či způsobení těžkého zranění vhozením zápalné lahve do romského obydlí v Krnově (okr. Bruntál). Uvedené trestné činy byly spáchány v lokalitách, v nichž je skinheadská scéna početně nejsilnější.

Podle názoru policie jsou v Jihomoravském kraji nejproblematičtějšími lokalitami Brno-město, okresy Zlín, Břeclav, Uherské Hradiště, Blansko a Hodonín. V kraji Severomoravském to jsou především okresy Karviná, Ostrava, Jeseník, Nový Jičín či Bruntál. Významné místo zaujímá okres Karviná, jež je největším centrem příznivců hnutí skinheads a dále okres Bruntál, kde je ve městě Krnov další z největších základen příznivců tohoto hnutí. I zde lze hovořit o vzájemné korelaci sledovaných faktorů. V městě Krnově jsou mezi majoritou a romskou minoritou již po několik let napjaté vztahy. Podle policie jsou vzájemné střety mezi romským obyvatelstvem a ostatními občany dlouhodobě četné, vyvolávané oběma stranami. Roli zde hraje jak různorodé demografické složení obyvatelstva a jeho sociokulturní úroveň, tak i sociální rozměr, jde o chudý region, který byl navíc v minulosti vážně zasažen povodněmi a je poznamenán vysokou mírou nezaměstnanosti. Stoupenci hnutí skinheads se zde výrazně rekrutují z řad mladistvých. V krajském městě Ostrava se malé konflikty odehrávají téměř denně, většinou se neohlašují; běžné jsou různé hanlivé nápisy v dopravních prostředcích.

Živnou půdou pro extremistická hnutí je i Severočeský kraj, který je postižen nejvyšší nezaměstnaností v rámci ČR a dalšími nepříznivými socioekonomickými jevy. Podle policie se zde příznivci hnutí skinheads scházejí ve všech větších městech; nejvíce jsou soustředěni v Ústí nad Labem, Mostě, Děčíně a České Lípě. Tím, že jde o příhraniční oblast s větším zastoupením romského obyvatelstva a cizinců je dán předpoklad k větším aktivitám extremistických skupin.

Lokalitám či okresům, které vykazují dlouhodobou zatíženost pácháním trestné činnosti s extremistickým podtextem je třeba věnovat zvýšenou pozornost na všech úrovních orgánů státní správy v podobě cílených opatření k minimalizaci dopadu faktorů ovlivňujících tento negativní stav.

4.6 Hrozby spjaté s extremistickou scénou

Aktuálním a potencionálně největším rizikem pro rok 2000 je nebezpečí otevřeného vystoupení především levicových extremistů v průběhu Výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze ve dnech 26.-28. září 2000.

Události v Seattlu, Washingtonu a Davosu ukázaly, že aktivity extremistických organizací podstatně sílí. V českém prostředí se radikalizuje levicově extremistická scéna. Od roku 1998 pro ni bylo příznačné pořádání akcí Street Party, které vyústily v narušování veřejného pořádku a měly i konfrontační charakter.

Lze předpokládat, že:

Nelze předpokládat, že:

Spektrum účastníků protestů může být velmi heterogenní, hypoteticky nelze vyloučit, že vedle aktivistů nevládních organizací se zde neobjeví: