V roce 2000 vláda České republiky věnovala značnou pozornost lidskoprávní oblasti a vytváření optimálního prostředí pro rozvoj multikulturní, tolerantní společnosti. V tomto směru kladla důraz na celospolečenskou výchovu k lidským právům, na zlepšení vzájemných vztahů mezi majoritou a romskou minoritou, ale i na postavení romské minority ve společnosti. Ve vybudování tolerantní společnosti spatřovala jeden z nejúčinnějších prostředků proti xenofobii, rasistickým či jiným podobným ideologiím. K tomuto cíli směřovaly i aktivity poradních orgánů vlády – Rady pro lidská práva, Rady pro národnosti a Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity. Tyto orgány vlády ČR představovaly i v r. 2000 platformu, na níž se setkávali delegovaní zástupci státní správy se zástupci nevládních organizací a veřejnosti, aby se společně podíleli na návrzích řešení uvedených aktuálních problémů ve společnosti. Významnou událostí v oblasti prosazování lidských práv a svobod bylo uvedení v život zákona č. 349/1999 Sb., o ochránci veřejných práv zvolením prvního ochránce veřejných práv (ombudsmana) Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR (8.12.2000).
V r. 2000 vláda nadále kladla důraz na odstranění rasové diskriminace, minimalizaci rasistických útoků, postih těch politických stran a občanských sdružení, které by jakýmkoli způsobem podporovaly rasismus a s ním spjaté extremistické ideologie. Zdůraznila potřebnost celoživotních vzdělávacích procesů profesních skupin policistů, státních zástupců a soudců. Tyto své cíle vyjádřila řadou opatření, jejichž časové horizonty byly rozdílné, od krátkodobých úkolů až po dlouhodobé koncepce.117 K naplnění těchto cílů přijala dvě zásadní usnesení, a to:
Extremismus spjatý s prosazováním protisystémových postojů a především s deklarovanou ”exterminací” některých etnických skupin, žijících na území ČR, respektive romské minority, vláda ČR i nadále řadila mezi bezpečnostní rizika. Postup proti tomuto fenoménu patřil v r. 2000, v souladu s usneseními č. 720/1999 a č. 684/2000, mezi její základní priority.118 V této souvislosti kladla vláda ČR důraz na nekompromisní postup vůči exponentům takovýchto aktivit. Ve ”Zprávě o stavu realizace Programového prohlášení a o činnosti vlády České republiky od března 2000 do současnosti”, vláda vyhodnotila úspěšnost doposud přijatých kroků119
Na základě poslanecké iniciativy došlo k novele trestního zákona č. 405/2000 Sb., vztahující se k §§ 198a, 198a odst. 1, 260, 260 odst. 1, 261 a k vložení nového § 261a. Tato novela trestního zákona nabyla účinnosti dne 1.12.2000. Nové paragrafové znění je následující:
V roce 2000 věnovalo Ministerstvo vnitra problematice extremismu všestrannou pozornost. Extremismus, rasismus a xenofobii vnímalo jako nadnárodní jevy, na prahu třetího tisíciletí překračující hranice států, a vyzývající tudíž k posílení mezinárodní spolupráce při jejich potírání. V obecné rovině proto akcentovalo význam mnohostranné zahraniční spolupráce, spočívající především ve vzájemné výměně poznatků a informací a navázání osobních vazeb mezi policejními specialisty na mezinárodní úrovni. Zároveň kladlo důraz na vzdělávací projekty zaměřené na zvyšování profesionální úrovně policistů a jejich schopnosti práce a nezaujaté komunikace s etnickými komunitami. V neposlední řadě zůstávala prioritou resortu pomoc romským uchazečům o práci v policii, aby byli s to splnit předepsané požadavky.
Prvořadá pozornost Ministerstva vnitra byla v roce 2000 věnována přípravám na zabezpečení klidného průběhu zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. To bylo spjato s řadou aktivit na vládní a meziresortní úrovni, včetně navázání kontaktu s nevládními organizacemi. Ministerstvo vnitra připravovalo a realizovalo mediální kampaň, ve spolupráci se zpravodajskými službami vyhodnocovalo získané poznatky atd. Tento velmi náročný úkol však neznamenal paralyzování ostatních aktivit resortu, spjatých s problematikou extremismu. V prvé řadě byly průběžně plněny úkoly trvalého charakteru a termínované úkoly, vyplývající z vládních usnesení.120
Ministerstvo vnitra se v prvé řadě zabývalo problematikou postihu registrovaných organizací za jednání porušující zákonné podmínky jejich činnosti. V tomto směru řešilo otázky ofenzivního postupu exekutivy proti organizacím porušujícím podmínky registrace. Ve spolupráci s Bezpečnostní informační službou byla vypracována ”Souhrnná informace k subjektům oficiálně registrovaným u Ministerstva vnitra, jejichž činnost je v rozporu se zákony podle nichž byly registrovány”. Materiál vzala vláda ČR na vědomí usnesením č. 384 ze dne 19. dubna 2000. Tento materiál předznamenal změnu dikce ve vztahu k registrovaným, ale i neregistrovaným organizacím v rámci ”Zprávy o problematice extremismu na území České republiky”. Veřejnosti byly zpřístupněny informace o subjektech, jejichž některé aktivity lze, podle odpovědných státních orgánů, spojovat s extremismem, protisystémovými postoji či s nebezpečím subverzivních aktivit.
Nemalý význam pro boj s extremismem, respektive projevy rasismu a xenofobie měla ”Analýza regionů (lokalit) nejvíce zatížených trestnou činností s extremistickým podtextem”, kterou vzali členové vlády na vědomí dne 19. dubna 2000. Vytýčením regionů (lokalit) zatížených opakovaně, v dlouhodobějším časovém horizontu, uvedenou trestnou činností splnila svůj účel, neboť jasně definovala lokality (regiony), na něž by měly soustředit pozornost odpovědné státní a samosprávné orgány i nevládní organizace či jiné společenské organizace s cílem hlouběji zkoumat příčiny negativních jevů ve vytýčených teritoriích a následně přispět ke snížení míry jejich rizikovosti formou vhodně volených preventivních opatření v rámci své působnosti či náplně činnosti.120 Jak ukázal vývoj v roce 2000, platnost závěrů analýzy se potvrdila. Prozatím nelze předpokládat, že by v krátkém časovém horizontu došlo k závratným změnám ve struktuře regionů (lokalit) nejvíce zatížených trestnou činností s extremistickým podtextem. Prostor tak zůstává nadále otevřený především cíleným preventivním aktivitám, neboť represe řeší až důsledky, aniž by byla s to odstranit příčiny sledovaných negativních jevů.
Ministerstvo vnitra se v souvislosti s extremistickou kriminalitou zabývalo rovněž vypracováním ”Informace o vyhodnocení trestních věcí, v nichž byl veden útok na národ, národnost nebo rasu či pro příslušnost k nim, anebo hlásáním národnostní nebo rasové zášti od 1. ledna 1996, včetně informace o vyhodnocení všech věcí, kdy obětí či pachatelem takového útoku měl být podle zjištěných skutečností Rom, pokud byl tento etnický údaj sledován”.122 Informace byla zpracována na základě výstupů Evidenčně statistického systému kriminality Policejního prezidia ČR (ESSK PP ČR) a databáze Ministerstva vnitra, která je každoročním výsledkem spolupráce Ministerstva vnitra s Policií ČR, Nejvyšším státním zastupitelstvím a Ministerstvem spravedlnosti. Pro větší ilustrativnost byla doplněna výstupy statistiky Nejvyššího státního zastupitelství a statistiky soudní.123 Potvrdilo se, že přes rozdílnost své vypovídací hodnoty a metodologického zpracování, uvedené výstupy k sobě nepochybně konvergují. Umožňují hodnotit trendy řešení extremistické kriminality, nevykazují zásadní rozpory a jako takové mohou být dále, podle aktuálních potřeb, v budoucnosti metodologicky precizovány.
V roce 2000 byla zahájena realizace projektu, vypracovaného v roce 1999, jehož cílem je vytvořit příslušníkům etnických minorit předpoklady pro úspěšné vykonání přijímacího řízení do služebního poměru u Policie ČR. Proběhly dva jednoměsíční kurzy ”Příprava občanů národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníků Policie ČR”. Z 24 účastníků prvního kurzu uspěli 4, z 15 účastníků kurzu druhého uspěli rovněž 4.124 Úspěšní účastníci kurzů byli přijati do služebního poměru k Polici ČR a ve své přípravě pokračují v druhém typu poskytovaných kurzů, v pětiměsíčním přípravném kurzu pro občany národnostních menšin, kteří jsou již policisty, ale ještě nedosáhli úplného středního vzdělání. Cílem tohoto kurzu je prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti studentů tak, aby mohli absolvovat dvouleté studium, kterým získají úplné středoškolské vzdělání, projdou základní odbornou přípravou a stanou se plně kvalifikovanými policisty.
V roce 2000 patřila k významným legislativním aktivitám příprava návrhu zákona o právu shromažďovacím. Věcný návrh tohoto zákona byl vládou ČR schválen usnesením č. 472 ze dne 14. května 2001. Ke zpracování věcného záměru zákona o právu shromažďovacím přistoupilo Ministerstvo vnitra z vlastní iniciativy na základě zkušeností z průběhu shromáždění realizovaných v souvislosti se zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Jedním z cílů nové zákonné úpravy je předcházet, případně v maximální míře omezit nepokoje a vandalismus při shromažďování osob, včetně projevů extremismu.
Koncepce integrace cizincůStejně jako v jiných evropských zemích, tak i v České republice byly zaznamenány projevy rasismu či xenofobie ve vztahu k cizincům. Z tohoto hlediska lze považovat za důležitou ”Koncepci integrace cizinců”, na níž se podílelo Ministerstvo vnitra a která je mimo jiné zaměřena na podporu rovné šance cizinců při integraci do české společnosti. 125 V některých směrech tato koncepce představuje ve vztahu k extremistickým projevům jako jsou rasismus, xenofobie či diskriminace preventivní rovinu a jako taková umožňuje včasné varování před těmito nežádoucími jevy či jejich příznaky.
Některé poradenské (sociálně – právní služby) a jiné projekty (informační, multikulturní centra, uplatnění cizinců na trhu práce, osvěta a vzdělávání, monitoring stávající situace a diskriminačních projevů apod.) mohou upozornit na individuální, anebo lokální ohnisko rasismu a xenofobie jako jednu z možných příčin projevů extremismu či xenofobie vůči cizincům, ale i mezi cizinci samými.
Podpora činnosti nevládních organizací a sdružení cizinců spolu se zřízením okresních poradních orgánů pro otázky integrace cizinců představuje jednu z garancí otevření problému pobytu a integrace cizinců na odborné, úřednické i občanské úrovni. Jedním z prvních cílů těchto poradních orgánů byl monitoring a analýza cizineckého fenoménu v okresech České republiky, a to z hlediska historie, současného postavení a situace cizinců, včetně možné diskriminace cizineckých komunit v rámci okresu.
Vlastní složení poradního orgánu (okresní správní úřady, Policie ČR a Cizinecká policie ČR, nevládní organizace, cizinci, regionální odborové organizace, vzdělávací organizace) zabezpečuje vyvážený pohled na problematiku cizinců na lokální úrovni, umožňuje vytváření reálných návrhů opatření pro ústřední státní orgány k dalšímu rozvoji zmíněné Koncepce integrace cizinců a v neposlední řadě přispívá k eliminaci obecně nežádoucích jevů xenofóbního a rasistického charakteru.
Projekty navazující na mezinárodní sympozium ”Role policejních složek v boji s rasismem (Štiřín, 18. – 22.10.1999) v souladu se Závěrečným komuniké (tzv. Štiřínskou iniciativou)
V návaznosti na výše zmíněné sympozium a na základě jeho závěrů se v říjnu 2000 uskutečnil česko – britský pilotní seminář ”Policejní práce v oblasti ochrany národnostních menšin”. Semináře se zúčastnili britští lektoři, čeští policisté z různých úrovní vedení a služeb, zástupci Ministerstva vnitra, policejního školství a zástupci etnických menšin. Cílem semináře bylo seznámit se s prací britské policie v prostředí etnických minorit a jejími postupy v boji s rasismem, s potřebou zvyšování důvěry etnik v práci policie a konkrétní aplikací této potřeby na vztah mezi Policií ČR a Romy.
Uskutečněním tohoto velmi úspěšného projektu se otevřel prostor pro další semináře tohoto druhu – ministr vnitra ČR a britská strana vyslovili podobným projektům jednoznačnou podporu a zdůraznili zájem na jejich pokračování. V prosinci 2000 se obě strany dohodly, že v rámci britsko – českého akčního plánu policejní spolupráce se uskuteční v roce 2001 šest dalších seminářů.126
Souběžně začala příprava druhé části tohoto projektu, určené pro politiky (poslance a senátory), vrcholný management státní správy a představitele nevládních organizací, kteří se danou problematikou zabývají a mohou ovlivnit kvalitu policejní práce ve vztahu k etnickým minoritám. Tato část projektu by probíhala formou diskusí, přednášek a návštěv parlamentu, úřadů samosprávy a nevládních organizací, dále specializovaných policejních útvarů a lokalit, v nichž dochází k interetnickým konfliktům a rasově motivované trestné činnosti. Realizaci této části projektu bude předcházet diskusní seminář na téma ”Role moderní policie v demokratické společnosti a spolupráce s národnostními menšinami”.
Ze závěrů, přijatých na schůzce ministrů vnitra zemí Visegrádské čtyřky a Rakouska v Bratislavě (20. října 2000), vyplynul návrh na zařazení problematiky boje proti extremismu do agendy jednání na ministerské úrovni s tím, že gesce za tuto problematiku by se ujala Česká republika. V návaznosti na tuto říjnovou schůzku se uskutečnilo v listopadu 2000 česko-slovenské jednání na Ministerstvu vnitra Slovenské republiky. Obě strany se shodly, že přínosnější a vhodnější, než ustanovení pracovní skupiny na oficiální bázi, budou pracovní setkání ad hoc skupiny k problematice extremismu, rasismu, xenofobie a boje policie s těmito negativními jevy ve společnosti. Uspořádání prvního pracovního setkání se ujalo Ministerstvo vnitra ČR. S ohledem na potřebu reflexe nebezpečí spjatých s extremismem, který ve své podstatě může ohrozit demokratické základy států, nastolila česká strana k diskusi témata, která se, byť v různorodých formách, více či méně dotýkala, anebo by se mohla dotýkat, problematiky extremismu ve středoevropském regionu. Cílem tohoto prvního setkání odborníků zabývajících se danou problematikou na úrovni V4 a Rakouska bylo navázání užší vzájemné spolupráce, výměna informací a zkušeností. Seminář se uskutečnil ve dnech 13. – 14. března 2001 za účasti zástupců Slovenska, Maďarska, Rakouska a České republiky. Seminář potvrdil aktuálnost témat, zvolených českou stranou, která poskytla účastníkům řadu styčných bodů k vzájemné výměně názorů. Některé, různě modifikované, avšak ve své podstatě identické problémy, vytvářejí dostatečnou platformu pro hledání společných řešení dané problematiky a koordinaci postupu vůči těmto negativním jevům ve středoevropském regionu.127
V české a anglické verzi vydalo Ministerstvo vnitra v roce 2000 následující publikace:
V roce 2000 Ministerstvo vnitra nemělo žádné poznatky k činnosti Vlastenecké fronty a Národního frontu castistů.
V případě občanského sdružení Národní aliance došlo k jeho zániku. Jak již bylo uvedeno dne 31. 3. 2000 rozhodlo Ministerstvo vnitra o rozpuštění Národní aliance. Toto rozhodnutí nenabylo právní moci, a to v důsledku vlastního rozhodnutí Národní aliance o jejím dobrovolném rozpuštění přijatém před přezkoumáním postupu Ministerstva vnitra Nejvyšším soudem. Na základě oznámení Národní aliance vyznačilo Ministerstvo vnitra ve své databázi zánik Národní aliance dnem 15. 4. 2001. Rozhodnutím ze dne 18. dubna 2000 Ministerstvo vnitra odmítlo registraci Národně sociální aliance, o jejíž vznik usilovali členové Národní aliance. Rozhodnutí Ministerstva vnitra bylo odůvodněno s poukazem na nedemokratický charakter stanov a proklamovanou programovou vazbu na rozpuštěné občanské sdružení Národní aliance. Členové přípravného výboru NSA neučinili další úkony směřující ke vzniku strany a proti rozhodnutí Ministerstva vnitra nebyl podán opravný prostředek k Nejvyššímu soudu.
Dále v roce 2000 odmítlo Ministerstvo vnitra registraci Národní strany. Členové přípravného výboru této strany byli v minulosti personálně spjati s Národním frontem castistů a Vlasteneckou ligou, jejíž činnost byla předmětem diskuse zejména v letech 1995 – 1998. Rovněž v tomto případě nenaplňoval návrh na registraci Národní strany požadavky zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a to pokud jde o otázku demokratického charakteru stanov a práva svobodně se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích zaručeného čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, byla Ministerstvem vnitra odmítnuta registrace občanského sdružení s názvem Komunistické hnutí Československa. V případě tohoto sdružení byla učiněna dvě podání, o nichž bylo Ministerstvem vnitra rozhodnuto dne 27. března 2000 a dne 15. září 2000 s odkazem na ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) zákona č. 83/1990 Sb., podle něhož se tento zákon nevztahuje na sdružování v politických stranách a v politických hnutích. V obou případech bylo cílem činnosti sdružení sdružování za účelem účasti na politickém životě společnosti, přičemž stanovy deklarovaly vazbu na marxismus – leninismus jako ideologický základ Komunistického hnutí Československa. Proti rozhodnutí ze dne 15. 9. 2000 podali členové přípravného výboru Komunistického hnutí Československa opravný prostředek, který byl postoupen Vrchnímu soudu v Olomouci.
Ministerstvo vnitra se rovněž zabývalo dokumentem Vlastenecké republikánské strany, uveřejněném na jejích internetových stránkách pod názvem ”Komplexní politický program Vlastenecké republikánské strany”. Dle tohoto materiálu je jedním z cílů jmenované strany prosadit vypracování a schválení nové Ústavy, která by mimo jiné ”stanovila prioritu vlastenectví i občanské příslušnosti a nadřadila ji nad veškeré národnostní, etnické, náboženské a jiné zájmy”. V této souvislosti byla posuzována otázka, zda záměr strany nesměřuje k potlačení rovnoprávnosti občanů a ohrožení práv a svobod občanů a není tudíž v rozporu III. hlavy Listiny základních práv a svobod a § 4 zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Dle vyžádaných odborných posudků je předmětný bod v rozporu s citovanou právní úpravou. Tato skutečnost byla Ministerstvem vnitra zatím vyhodnocena v kontextu s oznámenou změnou stanov strany učiněnou s odkazem na závěry jejího VII. mimořádného sjezdu. Dne 21. 5. 2001 Ministerstvo vnitra rozhodlo o odmítnutí registrace této změny stanov pro její rozpor s ustanovením § 2 odst. 3 a § 4 zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
Ministerstvo vnitra zpracovalo stručnou základní informaci o problematice extremismu pro tiskové mluvčí Policie ČR a pracovníky Preventivně informačních skupin Policie ČR.128 Informace o extremismu se tak rozšířily i k místním orgánům veřejné správy, ke sdělovacím prostředkům a k občanům.
Dalšími mediálními kanály informací o extremismu byly i v roce 2000 Tiskový servis prevence kriminality a profesní měsíčník, časopis Policista. Tyto informace byly zaměřeny na seznámení veřejnosti s typickými vnějšími znaky extremistických hnutí a s typickými způsoby páchání trestné činnosti s extremistickým podtextem – verbální, grafická, násilná podoba.129
Významnou preventivní a vysvětlující roli sehrálo komplexní a včasné informování občanů o možných projevech extremistických hnutí při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Tato kampaň přinesla úspěch v pozitivním postoji občanů k případným zásahům policistů a v odsouzení a v aktivní neúčasti na proběhlých nepokojích.
Ministerstvo vnitra, nesoucí gesci za činnost Republikového výboru pro prevenci kriminality, podporovalo projekty, jejichž prostřednictvím je možné systémovým způsobem přistoupit ke zlepšení interetnických vztahů, ke zlepšení nepříznivé sociální situace některých romských komunit a k pozitivní emancipaci jednotlivých Romů na lokální úrovni a tak preventivně působit proti xenofobním náladám a extremistickým projevům na lokální úrovni. Tento typ projektů, realizovaný v rámci Programu prevence kriminality, byl v roce 2000 realizován 66 městy České republiky. Za realizaci těchto projektů nesla odpovědnost zastupitelstva samospráv, která na ní rovněž finančně přispívala. V rámci Programu prevence kriminality na místní úrovni bylo v roce 2000 celkem podpořeno 83 projektů ve výši 4 826 000 Kč zaměřených na multietnické soužití ve městech.
Ministerstvo vnitra vykonává rovněž činnost sekretariátu meziresortníKoordinační komise k problematice diváckého násilí a nevhodného chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech. Aktivity Komise jsou zaměřeny na zlepšení spolupráce Policie ČR a sportovních klubů při přípravě a realizaci bezpečnostních opatření při fotbalových a hokejových zápasech a na informování Policie ČR i svazů o současných evropských trendech zvyšování bezpečnosti na stadionech a prevence diváckého násilí (bariéry, oplocení, účinná kontrola davu např. kamerovými systémy).
V roce 2000 byly uskutečněny přípravné práce na pilotních projektech v oblasti sociální prevence diváckého násilí. Jednou z dílčích aktivit je ustavení tzv. Junior fanklubu proti násilí. Jedná se o aktivní účast fanoušků ve sportu, rozvíjení ideálů fair play, podíl na práci klubu atd. a jejich odklon od negativních projevů fanouškovství. Projekt je zaměřen na nejmladší generaci příznivců fotbalových a hokejových klubů, dosud nezatíženou patologickými projevy chování. Další aktivitou bude začlenění tématu diváckého násilí do tzv. Minimálního preventivního programu škol a školských zařízení.
Ministerstvo vnitra je představitelem České republiky ve Stálém výboru Evropské úmluvy k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech, který je zřízen při Radě Evropy.130 Mezi hlavní priority výboru patřila prevence diváckého násilí fanoušků během Mistrovství Evropy ve fotbale EURO 2000. Aktivně se zapojilo i Ministerstvo vnitra a Policie ČR. Příslušníci Policie ČR se jako tzv. ”spotteři” podíleli na bezpečnostních opatřeních během mistrovství. Při této činnosti se Ministerstvo vnitra řídilo doporučením Stálého výboru č. 3/1999 ” O identifikaci a zacházení s pachateli a výměně poznatků během Mistrovství Evropy ve fotbale EURO 2000”.
Česká republika také koordinuje činnost pracovní skupiny k diváckému násilí, která byla vytvořena z rozhodnutí porady ministrů vnitra České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Rakouska.
Rozpracování problematiky extremismu v rámci Policie ČRZřízením specializovaného pracoviště v rámci Policejního prezidia (r. 1995) a zavedením specializace na úrovni krajů a okresů (1996) byly položeny základy pro boj Policie ČR s extremismem. Přijetím nových interních aktů řízení na úrovni Ministerstva vnitra a Policejního prezidia (1999) byla všestranně a systémově zabezpečena práce na problematice extremismu a opatření k eliminaci extremistické trestné činnosti.131
Pokračující trend stále vyšší profesionalizace extremistických subjektů a jejich provázanosti na zahraniční struktury, což mimo jiné ukázaly události spojené se zasedáními Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze (září 2000), potvrdily v roce 2000 potřebu preventivní a ofenzivní reakce Policie ČR na tyto nové prvky. V tomto směru byl kladen důraz na:
Z hodnocení stavu na úseku problematiky extremismu za období uplynulých pěti let, které ke konci roku 2000 Ministerstvo vnitra provedlo, vyplynulo několik zásadních skutečností, vzájemně provázaných.
V prvé řadě se jednalo o potřebu dílčích korektur systému stávajícího řízení na problematice extremismu, spočívající především ve stálém zvyšování odbornosti specialistů mj. stabilizací personálního zabezpečení dané problematiky a jejich další profesionalizací k výkonu na úseku boje s extremismem (viz personální zabezpečení problematiky extremismu). Dále se ukázalo nezbytným permanentně reagovat na nové prvky v činnosti subjektů extremistické scény a na aktuálně probíhající změny v rámci této scény, a to:
V roce 2000 přetrvávaly problémy provázející činnost specialistů na extremismus od samého zrodu. Práce kriminalistů zabývajících se problematikou extremismu má řadu svých specifik. Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro úspěšnost této práce je místní a osobní znalost kriminalisty a neustálé prohlubování a rozšiřování poznatků k dané problematice v jemu svěřeném teritoriu. Nezbytnou podmínkou pro splnění těchto úkolů je plné věnování se úseku této kriminality, a to i v jejích latentních podobách, přičemž prioritou zůstává operativní práce. Osobní odpovědnost vedoucích funkcionářů k problematice extremismu a jejímu plnění by měla být více stimulována změnou standardního hodnocení směrem k hodnocení dle konkrétní operativní situace v daném teritoriu. Vede k tomu fakt, že extremistická kriminalita je převážně kriminalitou latentní, která se musí vyhledávat, je stále složitěji prokazatelná a kvantitativními ukazateli není dobře vyhodnotitelná.
V současné době připravují pracovníci Kriminálního úřadu Policejního prezidia návrhy příslušných pokynů a kontrolních opatření takového rázu, aby byly striktně dodržovány závazné pokyny na tomto úseku, dodržování systematizovaných pracovních míst a odpovídající pracovní zařazení specialistů nevyjímaje.
K preventivním aktivitám Policie ČR na úseku problematiky extremismu bylo přistupováno individuálně a proto probíhaly v jednotlivých krajích v různé míře a intenzitě. Převážně se jednalo o formu přednášek a besed pro žáky, ale i pedagogy ve školách a školských zařízeních, anebo o školení určená příslušníkům obvodních oddělení Policie ČR. Patřilo sem rovněž udržování kontaktu s městskou policií, obecními úřady a romskými poradci při okresních úřadech.
Příprava a výchova nové generace policistů, včetně koncepce celoživotního vzdělávání policistů a vyšetřovatelů, patřily mezi priority resortu Ministerstva vnitra.
V roce 2000 realizovalo Ministerstvo vnitra program Rady Evropy ”Policie a lidská práva 2000”, jehož součástí bylo uspořádání mezinárodního semináře ”Policie a lidská práva – dosažené výsledky a další perspektivy” ve Střední policejní škole MV v Praze 9 - Hrdlořezích. Při této střední škole bylo v r. 2000 rovněž vytvořeno Profesní informační a dokumentační středisko pro výchovu k lidským právům. Respekt a ochrana práv jedince i společnosti ze strany policie může být jednou z cest k eliminaci extremistických tendencí.
Neméně významným byl projekt ENFOPOL 118 (1999-2000), koordinovaný Asociací evropských policejních akademií, určený na pomoc kandidátským zemím při přijímání a aplikaci norem Evropské unie, které upravují práci policie. Ze 13 specializovaných modulů se k dané problematice vztahovaly například moduly:
Zvýšená pozornost problematice extremismu byla věnována v rámci výuky středních policejních škol. V této souvislosti lze kladně hodnotit např. tzv. ”Protirasistický program”, probíhající již druhým rokem na Střední policejní škole MV v Hrdlořezích. V rámci předmětů pořádková služba, právo, policejní deontologie a aplikovaná psychologie pro posluchače základní odborné přípravy, a pro posluchače maturitního a nástavbového studia také v rámci společenských věd, byly zařazovány speciální přednášky týkající se problematiky extremismu jako například ”Výtržnictví s rasovým podtextem”, ”Netolerance, extremismus, rasismus” atd. Tento studijní program, zahrnující asi 40 vyučujících hodin, doplňovaly besedy s odborníky. K rozvíjení tolerance mladé generace policistů vůči příslušníkům jiných národů přispíval projekt ”Sousedé”, na kterém vedení školy participovalo s Českým helsinským výborem.133
V roce 2000, stejně jako v předchozích letech, zajišťovaly další vzdělávání policistů a vyšetřovatelů útvary Policie ČR a úřady vyšetřování především formou přednášek a odborných seminářů. Vybraní policisté se rovněž účastnili seminářů pořádaných zahraničními partnery. V rámci odborných seminářů byli účastníci seznamováni zejména s novými trendy páchání trestné činnosti s extremistickým podtextem, dále si předávali zkušenosti z vyšetřování a objasňování rasově motivované trestné činnosti. Základní metodickou pomůckou pro policisty zabývající se problematikou extremismu zůstávaly příručka ”Extremismus” a publikace ”Symbolika extremistických hnutí”, která řeší otázku používání zástupných znaků extremistických hnutí a trestní odpovědnost za používání těchto symbolů.134 Pro specialisty na problematiku extremismu zabezpečilo Ministerstvo vnitra jako studijní materiál překlad německé Bezpečnostní zprávy za rok 1999, každoročně vydávané Spolkovým úřadem na ochranu ústavy, jejíž největší část se zabývá problematikou extremismu na území Spolkové republiky Německo. Tento studijní materiál (za rok 2000) bude opět připravován v roce 2001.
V roce 2000 bylo za trestné činy motivované rasovou nesnášenlivostí soudy ČR pravomocně odsouzeno celkem 148 osob ( v roce 1999 166 osob), což představuje 0,2 % z celkového počtu 62 082 pravomocně odsouzených osob. Z uvedeného počtu bylo odsouzeno 35 mladistvých, tj. 21,08 %, 13 osob bylo soudem označeno jako recidivisté.
Nejvíce osob (57) bylo odsouzeno pro trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů dle § 260 nebo § 261 tr. zák., 29 osob bylo odsouzeno za trestné činy násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci dle § 196 tr. zák. , dále 24 osob za trestný čin hanobení národa, rasy a přesvědčení dle § 198 tr.zák., respektive pro trestný čin podněcování k národnostní a rasové nenávisti dle § 198a tr. zák., 16 osob za trestný čin ublížení na zdraví dle § 221 tr. zák., 4 osoby pro trestný čin vydírání dle § 235 tr.zák. s rasovým motivem, 3 osoby pro trestný čin výtržnictví dle §202 tr. zák., po dvou osobách pro trestný čin ublížení na zdraví - těžká újma dle § 222 tr. zák. a trestný čin porušování práv a chráněných zájmů vojáků dle § 279 tr. zák., trestný čin útoku na veřejného činitele dle § 155 tr.zák., trestný čin opilství dle § 201a tr. zák., trestný čin násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci dle § 197a tr. zák., a po jedné osobě pro trestné činy omezování osobní svobody dle § 231 tr. zák., loupeže dle § 234 tr.zák., krádeže dle § 247 tr. zák., zpronevěry dle § 248 tr. zák., a trestný čin urážky mezi vojáky dle § 276 tr.zák., vždy s rasovým motivem.
Nejvyšší počet osob pravomocně odsouzených za tyto trestné činy byl zaznamenán v kraji Severomoravském (63) a dále v krajích Jihomoravském (17), Západočeském (17) a hl. městě Praze (17).
Ve většině případů, 93 osobám, byly uloženy tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem (62,8%). Nepodmíněné tresty odnětí svobody byly uloženy 20 odsouzeným (13,5%). K trestu obecně prospěšných prací bylo odsouzeno 25 pachatelů (15,9%). U 7 osob bylo upuštěno od potrestání (4,7%), třem pachatelům byly uloženy peněžité tresty (2%).
V platnosti stále zůstává pokyn ministra spravedlnosti předsedům soudů, aby v pravomocně skončených věcech přezkoumávali i zákonnost rozhodnutí a v odůvodněných případech podávali podněty ke stížnostem pro porušení zákona. Ministr spravedlnosti podal v roce 2000 jednu stížnost pro porušení zákona v neprospěch odsouzených osob. Nejvyšší soud České republiky stížnosti vyhověl, zrušil původní usnesení a nařídil věc znovu projednat a rozhodnout.135 Další stížnost je k podání navrhována.
V roce 2000 se oproti roku 1999 projevil nikoli zcela zanedbatelný pokles celkového počtu stíhaných a žalovaných osob u trestných činů z této oblasti, a to přibližně o 7,7%.136 Pouze u trestných činů podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů dle § 260 tr. zák., hanobení rasy národa a přesvědčení dle § 198 tr. zák., a podněcování k rasové a národnostní nenávisti dle §198a počet stíhaných a žalovaných osob vzrostl (viz tabulka č. II/5).
Podíl všech rasově, národnostně či jinou nenávistí motivovaných trestných činů na celkovém objemu kriminality je ovšem stále poměrně minimální a nedosahuje ani zdaleka 1%.
Počtem stíhaných osob (117, tj.21,9% z celkového počtu stíhaných) a žalovaných osob (101, tj. 22,4% z celkového počtu žalovaných) zaujal první místo Severomoravský kraj.
Z hlediska skladby trestné činnosti stále převažují případy trestných činů spáchaných osobami z řad mladistvých nebo osob blízkých věku mladistvých, téměř výhradně z řad příslušníků hnutí skinheads, kdy verbální a fyzické útoky jsou namířeny proti jejich vrstevníkům z řad Romů. Často se jedná o recidivující pachatele. V dalších případech jde o převážně verbální útoky, které mají povahu situačních konfliktů mezi jinak netrestanými osobami z řad majoritní části společnosti na straně jedné a převážně Romy na straně druhé, kdy šlo o útok vyprovokovaný, nebo ovlivněný předchozím chováním poškozených a při konfliktu útoky směřovaly nikoliv k podstatě sporu, nýbrž k etniku poškozených. Výjimečně se však vyskytují i útoky příslušníků romského etnika zaměřené proti příslušníkům majoritní společnosti s rasovým podtextem.
Z údajů, jež má Nejvyšší státní zastupitelství k dispozici vyplývá, že rychlost řízení ve věcech týkajících se trestných činů spáchaných z národnostních, rasových nebo jiných nenávistných pohnutek je na vyšší úrovni nežli ve věcech ostatních trestných činů.
Problémy při dokazování činilo nošení různých symbolů a nášivek, které nosí příznivci hnutí skinheads na svých oděvech, a to zejména tehdy, nešlo-li o zjevné, obecně známé symboly fašismu, ale o nejrůznější znaky a nápisy v němčině či angličtině, k jejichž výkladu je třeba opatřit znalecký posudek. Dále se vyskytovaly obtíže s prokazováním motivu u pachatelů, kteří vydávají různé tiskoviny, které se staly bezprostředně symbolem některých hnutí namířených proti základním právům a svobodám občanů,, kde je zjištění subjektivní stránky velmi komplikované a rozsah provedených důkazů není vůbec v souladu s možnou právní kvalifikací stíhaného skutku a trestním postihem, který za toto jednání hrozí (např. publikace Mein Kampf).
Vedoucí státní zástupci pravidelně vyhodnocovali situační zprávy policejních orgánů se zaměřením na to, zda se nejedná o trestný čin spáchaný z národnostních, rasových či jiných nenávistných pohnutek.
Ve dnech 11. - 15.2. 2001 (Stockholm) uspořádala Generální prokuratura Švédského království ve spolupráci s Evropskou komisí multidisciplinární seminář k otázkám boje proti trestné činnosti motivované rasovou nesnášenlivostí, xenofobií a antisemitismem. Hlavní metodou semináře byl podrobný rozbor modelových případových situací směřujících ke zjištění právní úpravy předmětné problematiky a možností postihu uvedených jevů v jednotlivých státech a problematika internetové kriminality v dané oblasti.137 Česká republika zde byla vyhodnocena jako stát, jehož právní úprava se v hodnocené oblasti v zásadních rysech neodchyluje od právní úpravy platné ve vyspělých evropských zemích. Ze závěrů semináře vyplynula doporučení Evropské komisi na další opatření k dané problematice v rámci aktivit EU.138
Přestože hlavní inspektor ochrany lidských práv v resortu Ministerstva obrany prošetřoval v roce 2000 cca 100 stížností a peticí, ani jedna z nich se nevztahovala k problematice rasismu, rasové diskriminace či xenofobie.
V rámci kontroly dodržování lidských práv u tří vybraných vojenských útvarů věnovaly kontrolní orgány jako každý rok zvýšenou pozornost výskytu rasové diskriminace. V průběhu těchto kontrol nebyly pověřenými pracovníky a hlavním inspektorem ochrany lidských práv v resortu Ministerstva obrany shledány problémy při dodržování rovnosti lidských práv.
V resortu Ministerstva obrany se v roce 2000, stejně jako v roce 1999, vyskytovaly projevy rasismu, xenofobie a extremismu jen sporadicky. Prevenci těchto negativních společenských jevů byla věnována pozornost odpovídající jejich nebezpečnosti. Základní resortní dokument ”Koncepce a program prevence sociálně – patologických jevů na období 1999 – 2000” byl zaměřen i na preventivní působení proti výše uvedeným negativním jevům. Tyto preventivní aktivity jsou obsaženy i v navazující koncepci prevence sociálně - patologických jevů pro období let 2001 - 2004.
Problematika rasismu, xenofobie a extremismu byla součástí všech forem resortního vzdělávání realizovaných v souladu s rozkazem ministra obrany Prevence toxikomanie, alkoholismu a jiných sociálně – patologických jevů. Tato témata byla zařazována do školících programů, kterými prochází vojáci krátce po svém nástupu do základní vojenské služby. Zároveň jsou součástí učebního programu v poddůstojnických školách připravujících vojáky v základní službě na výkon funkce velitelů. V centrálně zabezpečovaných čtrnáctidenních kurzech prevence sociálně – patologických jevů byla tato problematika přednášena v rámci uceleného bloku velitelům na stupni četa, rota, letka, baterie. V obdobné podobě byli s danou problematikou seznámeni účastníci kurzů pro velitele a pedagogické pracovníky či vojáci odcházející do zahraničních misí mezinárodních organizací.
V roce 2000 bylo zahájeno studium pro lektory v oblasti prevence sociálně-patologických jevů na Vysoké škole ve Vyškově. V rámci tohoto studia jsou lektoři připravováni rovněž k tomu, aby byli schopni řešit projevy rasismu, xenofobie a extremismu jako vysoce negativní společenské jevy.
Zvláštní pozornost byla uvedené problematice věnována na úrovni vojenských škol. V průběhu studia na středních vojenských školách byli studenti s těmito jevy seznamováni při výuce základů práva, základů společenských věd, občanské nauky a dalších předmětů. Studenti vysokých škol absolvovali k tomuto tématu samostatné přednášky.
Z hlediska Ministerstva obrany má i nadále pro prevenci sociálně-patologických jevů v rámci resortu nezanedbatelný význam zajišťování bohaté nabídky především sportovních a kulturních aktivit ve volném čase a poradenské služby.
V roce 2000 probíhala na úrovni Hlavního velitelství Vojenské policie pravidelná součinnostní jednání, vztahující se k problematice extremismu, s odbornými pracovníky Kriminálního úřadu PP ČR. Jednotlivá teritoriální velitelství Vojenské policie úzce spolupracovala při řešení konkrétních otázek spjatých s danou problematikou s policejními specialisty kriminální služby na krajské a okresní úrovni. V rámci této spolupráce se uskutečňovala vzájemná výměna informací a byla stanovena kritéria pro řešení trestné činnosti s extremistickým podtextem v resortu Ministerstva obrany. V době příprav a v průběhu vlastního zasedání MMF/SB v Praze (září 2000) byla uvedené problematice věnována zvýšená pozornost. Vojenská policie přijala a následně realizovala rozsáhlá preventivní opatření proti narušení vojenských objektů extremisty.
V roce 2000 šetřily pověřené policejní orgány Vojenské policie celkem 5062 případů, u nichž bylo podezření ze spáchání trestného činu. Z tohoto počtu bylo šetřeno pouze šest případů (0,1%), u nichž bylo možné jednání pachatelů podřadit pod skutkovou podstatu trestného činu s rasovou nebo xenofobní pohnutkou. Ve čtyřech z těchto šesti případů šetřila Vojenská policie jednání osob jako podezření ze spáchání trestného činu podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů dle § 260 a § 261 tr. zákona, z toho v 1 případě v souběhu s trestným činem hanobení národa, rasy a přesvědčení dle § 198 tr. zákona. Dále byl zadokumentován jeden případ podezření ze spáchání trestného činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 196 tr. zákona a jeden případ podezření ze spáchání trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení dle § 198 tr. zákona.
Protiprávního jednání se pachatelé dopustili:
Podezřelými ze spáchání trestného činu bylo celkem 10 vojáků základní služby a dvě mladistvé civilní osoby, které páchaly trestnou činnost s vojenskou osobou. S návrhem na zahájení trestního stíhání byly vyšetřovateli Policie ČR předány spisové materiály k 7 osobám. V případě jednoho vojáka se šetřením neprokázalo, že by svým jednáním naplnil skutkovou podstatu trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení dle § 198 odst.1, písm. a) tr. zákona a věc byla odložena dle § 159 odst. 1 tr. řádu. U zbývajících 2 vojáků základní služby pokračuje šetření policejních orgánů Vojenské policie.
Přestože došlo v roce 2000 k výše uvedeným případům, byly tyto ojedinělé. V roce 2000, stejně jako v r. 1999, nebyla v útvarech a jednotkách Armády České republiky příslušnými orgány Ministerstva obrany zjištěna existence nebo činnost extremistických skupin.
Role Ministerstva kultury ČR spočívá zejména v preventivním působení, které má směřovat k eliminaci negativních společenských jevů. Kultura příslušníků národnostních menšin je chápána jako neoddělitelná součást národní kultury. Prolínáním kultur dochází k vzájemnému poznání, obohacení a pochopení, což může vést ke snižování projevů xenofobie a rasismu. MK ČR proto nevěnuje pozornost jen podpoře kulturních akcí příslušníků národnostních menšin, ale podporuje i takové akce, které působí na majoritní společnost.
Na rok 2000 vyhlásilo MK ČR opět konkurz na projekty na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v ČR. Jejich předmětem mohly být umělecké aktivity, vzdělávací a výchovné aktivity v kulturních oborech, výzkum národní kultury a lidových tradic národnostní menšiny, dokumentace národnostní kultury, publikační činnost či multietnické kulturní akce.
O grant z konkurzu na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostní menšiny se ucházelo 59 občanských sdružení se 104 projekty a celková výše požadovaných dotací činila téměř 25 mil. Kč. Do konkurzu se přihlásila řada občanských sdružení, která jsou již jeho tradičními účastníky, ale velký nárust byl opět zaznamenán u romských organizací, což je zřejmě výsledkem působení romských poradců na okresních úřadech. Ve srovnání s předcházejícími roky přibylo i projektů občanských sdružení příslušníků německé národnostní menšiny. Státní dotace určená ve výši cca 6,5 mil. Kč byla rozdělena na 73 projektů 49 občanských sdružení. Během roku se podařilo zvýšit objem finančních prostředků na tento grand, takže koncem roku 2000 činily dotace z rozpočtu MK ČR 8,7 mil. Kč. Kromě toho bylo prostřednictvím rozpočtu MK poskytnuto celkem cca 1,25 mil. Kč z programu integrace romské komunity. Na tento program bylo ze státního rozpočtu určeno celkem 21 mil. Kč. Státní dotace byla poskytnuta na 98 projektů. Při posuzování projektů se postupovalo v souladu se Strategií účinnější státní podpory kultury, tzv. kulturní politiku (usnesení vlády č. 401 ze dne 28.4.1999).
Z projektů realizovaných v roce 2000 patří k těm nejvýznamnějším světový romský festival ”KHAMORO 2000”, který se konal pod záštitou presidenta republiky a byl zařazen do akce ”Praha - evropské město kultury 2000”, a televizní vzdělávací cyklus AMARE ROMA. Doposud bylo vyrobeno a odvysíláno 16 dílů. Každý z nich je věnován kultuře a historii Romů, jazykovému kurzu a představí zajímavou osobnost z řad Romů.
V listopadu roku 2000 byla dokončena rekonstrukce objektu pro Muzeum romské kultury v Brně, na kterou stát přispěl téměř 35 mil. Kč a které od svého vzniku shromažďuje a prezentuje doklady tradiční i současné romské kultury a to prostřednictvím výstav, vzdělávacích pořadů, přednáškových cyklů, vydáváním publikací či hudebních nosičů. Jeho snahou je mimo jiné i přispívat k vzájemnému poznávání a pochopení majoritní společnosti a romské minority, což dokládá např. několikaletým cyklem pro veřejnost ”Kdo jsou Romové”.
Z multietnických akcí stojí za zmínku další ročník Dětského festivalu TOLERANCE, projekt SOUŽITÍ, připravený Ligou etnických menšin a multietnický a multikulturní večer JAKO DOMA, který zorganizovala Poradna pro integraci.
S ohledem na dosavadní geopolitické změny v Evropě, na vývoj migrační situace i na zájem ČR o vstup do EU, přijala vláda v červenci roku 1999 usnesení č. 698 o Zásadách koncepce integrace cizinců na území ČR a o přípravě a realizaci této koncepce. V prosinci 2000 pak vláda svým usnesením č. 1266 schválila Koncepci integrace cizinců na území ČR.
Do její realizace bude zapojeno i MK ČR, které bude vyhlašovat vedle stávajícího programu na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v ČR samostatný grantový program zaměřený na:
MK v roce 2000 připravovalo ”návrh nového zákona o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností a o změně některých dalších zákonů”, který byl v únoru 2001 předložen pro jednání vlády ČR. Podle tohoto navrhovaného zákona má dojít k liberalizaci přístupu k získávání právní subjektivity pro církve a náboženské společnosti s menším počtem věřících, která má být vyvážena stanovením podmínek omezujících působení církví a náboženských společností. Cílem konkretizace těchto podmínek je zejména zabránit registraci nebezpečných náboženských sekt, tj. náboženských společností využívajících metody manipulace vůči dospělým osobám i dětem, které vedou k narušování rodinných a sociálních vztahů, a které také s tímto záměrem utajují části svého učení či vazby na své zahraniční součásti.
Dne 14.3. 2000 nabyl účinnosti zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku, který tak nahradil původní tiskový zákon č. 81/1966 Sb.. Podle nového tiskového zákona byl původní proces registrace periodického tisku zjednodušen a nahrazen pouhou evidencí, kterou se potvrzuje splnění náležitostí upravených zákonem a která je nezbytná pro vznik oprávnění vydávat periodický tisk na území ČR.
V průběhu roku 2000 pokračovalo MPSV v realizaci dříve zahájených projektů, jejichž účinnost má přesah do oblasti prevence nežádoucích projevů jednání motivovaných extremistickými ideologiemi a postoji.
Cílem projektu je zajištění mezioborové spolupráce v případové práci s dětmi a mládeží, která se dopouští trestné činnosti. Realizace pilotního projektu CVI probíhá ve spolupráci resortů vnitra a práce a sociálních věcí. MPSV zajišťuje metodické vedení zaměstnanců CVI a jejich supervizní podporu.
V rámci projektu je realizováno odborné vzdělávání pro 25 frekventantů (kurátoři pro mládež a pracovníci CVI), které je zaměřeno na práci s klientem a jeho rodinou. V roce 2000 se uskutečnilo 6 dvoudenních, tematicky zaměřených výukových bloků. Vzdělávacího programu se účastnili kurátoři pro mládež ze všech úřadů městských obvodů Ostravy. Odborně byl projekt zajišťován lektory o.s. Střep Praha, o.s. Sociální práce v justici Praha a Ostravské univerzity. Nedílnou součástí vzdělávání byla 4 supervizní setkání, která byla odborně zajištěna pracovníky odboru sociálních služeb MPSV.
Spolupráce kurátorů pro mládež s probačními pracovníky v rámci řízení proti mladistvým by měla přispět k motivování mladistvých pachatelů řešit a napravit následky své trestné činnosti a zároveň zohlednit oprávněné zájmy poškozených a nejbližšího sociálního okolí.
Tato spolupráce je součástí projektu CVI. Byl zpracován manuál spolupráce kurátorů pro mládež s pracovníky probační a mediační služby (dále jen PMS), uskutečnilo setkání pracovníků PMS s pracovníky CVI Ostrava a kurátory pro mládež. Manuál je pilotně zkoušen v praxi tamtéž. Závěry schůzky byly prezentovány dalším kurátorům pro mládež z Ostravy. Cílem pilotní části je zpřesnit kompetence obou stran, pojmenovat místa potenciálních konfliktů, upřesnit podmínky podání nabídky klientovi a získat potřebné zkušenosti, pro zavedení spolupráce v širším měřítku. Významným prvkem spolupráce jsou kazuistické semináře společné případové práce kurátorů pro mládež a pracovníků probační a mediační služby.
V průběhu roku 2000 bylo provedeno 8 regionálních konferencí kurátorů pro mládež, 8 konferencí sociálních kurátorů a 8 regionálních setkání sociálních asistentů. Na uvedených konferencích byly vytvořeny příslušné pracovní skupiny. Obsahem jednotlivých setkání byla příprava změny metodického vedení uvedených cílových skupin směrem k většímu zohlednění regionálních potřeb. Na konferencích byla prezentována specializovaná témata z oblastí: zvyšování odborných kompetencí sociálních pracovníků, poradenství, práce s uživateli drog, práce s extremistickými skupinami, vytváření sociálních sítí, celoživotní vzdělávání. Témata byla vybírána konsensuálně cílovými skupinami a metodickými pracovníky MPSV.
Těžiště výchovy proti extremismu a ostatním sociálně patologickým jevům je třeba spatřovat již na základních školách, středních školách a vyšších odborných školách, nikoli jen na školách vysokých.
MŠMT podpořilo kampaň proti rasismu ”Projekt tolerance”dopisem adresovaným vybraným školám, ve kterém požádalo ředitele škol o podporu a vstřícnost agentuře Previa, která tuto kampaň ve vybraných lokalitách zabezpečovala.
MŠMT dále doporučilo ředitelům všech základních a středních škol akcentovat ve výuce multikulturalitu zejména ve společenskovědních předmětech v souvislosti s výchovou k toleranci a všem pedagogickým a filosofickým fakultám (katedrám pedagogiky a občanské výchovy), zařazovat do programů společného základu výuky tématiku výchovy k lidským právům včetně informací o pokynech MŠMT vydaných k výchově a toleranci a proti rasismu.
MŠMT v rámci vyhlašovaných Programů na podporu aktivit občanských sdružení ve prospěch dětí a mládeže umožnilo realizaci projektů: